Psal se 28. květen roku 1991, když hlavní město Etiopie Addis Abeba padlo do rukou povstalců z Etiopské lidové revoluční demokratické fronty (EPRDF), čímž formálně skončila 17 let trvající marxistická vláda v této východoafrické zemi.
Marxismus-leninismus v Africe
Ideologie marxismu-leninismu a komunistické řízení státu nebyly v minulém století ani zdaleka výhradní záležitostí východní Evropy. Kromě Kuby, Severní Koreje, Číny, Vietnamu a dalších států po celém světě patřily k centrálně řízeným zemím i africké státy, mezi něž se řadila i Etiopie.
A podobně jako tomu bylo v 90. letech minulého století ve východní Evropě, i v Etiopii se ve stejné době komunistický režim sesypal. Vše však začalo již v roce 1974, když byl vojenským převratem sesazen Haile Selassie, který stál v čele Etiopie již od roku 1930.
Popravy politických odpůrců a hladomor
Noví vládci Etiopie zavedli marxistický režim, popravili tisíce svých politických odpůrců a spojili se se Sovětským svazem. Válka se Somálskem a velká sucha v 80. letech 20. století přinesly etiopskému lidu krutý hladomor, což vedlo ke značným vnitřním rozporům a hnutím za nezávislost v oblastech Eritrey.
Počátkem roku 1991 začala EPRDF, koalice povstaleckých organizací pod vedením Melese Zenawiho, dosahovat skutečných úspěchů v poli. Zanedlouho porazila etiopskou armádu a donutila vojenského diktátora Haile Mariama Mengistua k útěku ze země.
Demokratická ústava
Dne 28. května roku 1991, uprostřed jednání o příměří, vjely tanky EPRDF prakticky bez jakéhokoliv odporu do Addis Abeby. Brzy poté byla vytvořena přechodná vláda, jejímž prezidentem se stal Meles Zenawi.
V červenci byla vypracována nová demokratická ústava a bez větších incidentů byla uznána nezávislost Eritrey. Po sedmnácti letech tak v Etiopii padl marxistický režim, podobně jako tomu bylo tou dobou ve státech východní Evropy. Sedm měsíců nato došlo k rozpadu Sovětského svazu.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
