Nejbohatším člověkem v historii byl Mansá Músa Keita I. Africký král králů svými činy ovlivňoval hodnotu zlata ve Středomoří – G.cz
Vyhledávání

Nejbohatším člověkem v historii byl Mansá Músa Keita I. Africký král králů svými činy ovlivňoval hodnotu zlata ve Středomoří

Zdroj: Reproduction of the Catalan Atlas of the 20th century, drawn by Abraham Cresques of Mallorca. Online: www.henry-davis.com, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=3376220

Nejbohatším člověkem historie podle moderních odhadů není John Rockefeller, Bill Gates ani Warren Buffet. Za jedničkou tohoto žebříčku se musíme podívat až do africké Malijské říše, kde vládl ve 14. století Mansá Músa Keita I. Jeho majetek se odhaduje až na 500 miliard dolarů. Músa Keita I. byl pozoruhodnou historickou postavou nejen svým nezměrným bohatstvím, ale také svým mecenášstvím. Podporoval vzdělání, budoval, zveleboval a majetek rozdával chudým.

Jan Fiedler
Jan Fiedler 13.4.2021, 15:44

Nejbohatší člověk v historii

Okázalá sídla, drahokamy, zlaté cihly, dolary, nejrychlejší auta, nejrychlejší koně, bitcoiny, artefakty, obrazy, jachty. Materiální mety život člověka ovlivňují snad od jeho samotného počátku, kdy byl ještě lidský tvor pouhým sběračem. Je známou skutečností, že více jak polovinu majetku světa drží ve svých rukách nejbohatší procento lidí.

Zatímco dnes se však jedná spíše o podnikatele a investory, v dřívějších dobách byli nejbohatšími lidmi na planetě vládci, králové, faraóni, panovnice, popřípadě šlechta. Těm byl obrovský majetek většinou přisouzen dědičným právem, který podědili společně s titulem a pravomocemi.

Často se na téma majetku vedou rozsáhlé debaty v tom smyslu, kdo byl vlastně tedy tím úplně nejbohatším člověkem, jenž kdy po našem světě chodil. Někteří by asi tipovali Johna Rockefellera, Billa Gatese nebo třeba Warrena Buffetta. Ani jeden z nich však toto prvenství nezískal. Nejbohatším člověkem historie byl dle odhadů africký král Mansá Músa Keita I.

Král králů

Mansá je označení pro krále králů, je tedy jasné, že Músa Keita I. nebyl žádný panovníček. Narodil se přibližně kolem roku 1280 a v západoafrické Říši Mali vládl v letech 1312 až 1337. V pořadí to byl již desátý Mansá Malijské říše, která byla mezi 12. a 15. stoletím dominantním státním útvarem v severozápadní Africe. Co do bohatství a velikosti se jí v tomto období vyrovnala jen málokterá africká říše.

Músa Keita se k vládě dostal vlastně náhodou, jeho otec totiž z historického hlediska nebyl pro Malijskou říši nikterak významný. Ani Músův děd nebyl vládcem říše, rodově se ale jednalo o jakousi šlechtickou rodinu, blízce napojenou na panovníka říše. Dle toho, co o Malijské říši známe ze spisů arabských učenců, byl Músa Keita ustanoven zástupcem krále Abú Bakra II., který se vydal údajně s třemi tisíci loďmi na velkou námořní výpravu. Chtěl tehdy nalézt hranice Atlantiku, z výpravy se však nikdy nevrátil. Tak se stal Músa Keita králem králů.

Když Músa Keita nastoupil roku 1312 na trůn, byla už říše prosperující, bohatá a obrovská. On sám se však ukázal být schopným vládcem a říši rozšířil, jak se patří. Dobyl údajně dalších 24 měst i s územím, které jim náleželo, a také s bohatstvím, kterým disponovala. Nechal vystavět mnoho měst nových, budoval i učenecká centra – univerzity. Mansá Músa Keita I. byl také Mellským emírem, Dobyvatelem Ghanaty či Pánem wangarských dolů. Poslední titul je z hlediska bohatství tím klíčovým, s rostoucím územím totiž přibývala také naleziště zlata. Nejen že byla Músuova říše tou největší a nejmocnější v subsaharské Africe, ale také produkovala největší množství zlata, které bylo ceněno po celém světě.

Historikové, vědci a experti se shodují, že Mansá Músa byl v době své vlády nejbohatším člověkem historie. Jedná se však o ošemetné téma, neboť přepočet majetku není jednoduchý. To, co bylo vysoce ceněno před osmi sty lety, může mít dnes pramalou cenu. Musúovo bohatství se skládalo zejména ze zlata, mušlí, perel, koření, mědi, soli a dalších komodit, které byly v té době považovány za luxusní a nedostatkové. V přepočtu disponoval Mansá Músa Keita na vrcholu své vlády majetkem v hodně až 500 miliard dolarů, což je přibližně 12 bilionů korun. Africký vládce by tedy v klidu mohl zaplatit český státní dluh, a ještě by mu zbylo přes 80 % majetku.

Mecenáš

Kromě toho, že byl Músa neuvěřitelným boháčem, byl také věrným a přesvědčeným muslimem. O propagaci Islámu se ve své době zasadil jako málokdo, známá je v tomto kontextu především jeho pouť do Mekky. Tu podnikl v roce 1324, na cestě ho tehdy doprovázelo údajně 60 tisíc mužů včetně 12 tisíc otroků. Každý jeden otrok z těchto dvanácti tisíc, kteří Músu na pouti doprovázeli, nesl údajně čtyři libry ve zlatých cihlách. Nenesli je však proto, aby se Mansa Músa blýsknul před kolemjdoucími. Právě naopak, africký vládce zlato po cestě rozdával chudým. Bohatě obdarovával celá města, včetně Káhiry a Mediny, zlato měnil i za „bezcenné“ suvenýry, které pro něj samotného však měly cenu větší.

O Músuově mecenášství a podpoře Islámu bylo zaznamenáno také to, že údajně nechal každý pátek vystavět jednu novou mešitu, z nichž některé stojí dodnes. Pouť krále králů do Mekky byla zaznamenána mnoha na sobě nezávislými autory, kolemjdoucími, kronikáři, učenci a panovníky. Není tedy sporu, že se velké procesí uskutečnilo. Otázkou ovšem je, zdali není množství zlata, které s sebou nesl, zveličováno. Známou skutečností ovšem je, že jeho mecenášství na čas zruinovalo ekonomiku v oblastech, jimiž procházel. V Káhiře, Mekce a Medině náhlý přísun obrovského množství zlata značně srazil jeho hodnotu. Zboží bylo dražší a ceny celkově stouply. Músa Keita se rozhodl trh zachránit, a tak si údajně v Káhiře půjčil obrovské množství zlata s vysokým úrokem. Jedná se o jediný zaznamenaný případ v dějinách, kdy jeden muž dokázal přímo ovlivňovat a kontrolovat cenu zlata v oblasti Středomoří.

O tom, kdy král králů Músa Keita zemřel, vedou historikové dohady. Mohlo tomu být pravděpodobně buďto v roce 1332, nebo 1337. Co však lze říct s jistotou, je to, že Mansá Músa Keita I. patřil k těm nejbohatším lidem v historii a své bohatství využil primárně k tomu, aby činil věci dobré a obecně prospěšné.

Podobné články

Doporučujeme

Další články