Pan Bohumil

Měla jsem za to, že komunální volby se budou odehrávat v poměrně klidném duchu a zcela nepokrytě přiznávám, že jsem si tam šla hlavně pokecat s kamarádkami. Při své časově náročné práci jsem byla ráda, že si můžu jen sednout a primitivně si fajfkovat u jmen příchozích. Kdybych ale věděla, co mě čeká, požadovala bych možná i dvojnásobnou odměnu. Tahle akce byla přehlídkou bizarních stereotypních postaviček. Třeba takový pan Bohumil. Proplešatělý padesátník v zelené košili, o které neustále prohlašoval, že je to barva nyní v Praze ztracené a posléze nalezené mamby. Ach, ty humory stárnoucích mužů...

Pan Bohumil do konce voleb de facto nepřestal mluvit. Mluvil o všem a svoje monology vždy zakončoval větou "to bude peklo." Když to řekl po sto padesáté, vrhla jsem na něj pekelný výraz, a tak přešel na šeptání. Paradoxně mi ale sám hodil pomyslné záchranné lano. "Vedle jsou koláčky od paní hospodářky. Minulý rok byly teda mnohem lepší," pronesl. I po takové reklamě se mi ale zdálo lepší vydat se koláčky ochutnat, než dál poslouchat Bohumila. A naskytla se mi takřka královská hostina! Štrůdl, listoví šneci, ovoce... S tvářemi jako sysel jsem se vrátila na místo vedle pana Bohumila, který zrovna přednášel o tom, jak je tenhle stát úplně na nic a rázem to bylo snesitelnější. Možná jsem si trochu toho jídla měla nacpat ještě do uší.

Banánová čarodějka

Z druhé strany vedle pana B. seděla paní Jarmila. Postarší dáma pracující pod Akademií věd podle mě celou dobu tiše trpěla. Sem tam se křečovitě usmála, ale jakmile někdo přinesl banán, rozzářila se.

"Věděli jste, že slupkou od banánu si můžete perfektně vyleštit boty?" poučila nás Jarmila a na místě si slupkou přeleštila vlastní lakovky. "To ale není všechno, když banán naložíte na dva týdny do vody, tak s ní pak můžete zalévat kytky a oni krásně rostou." Kdybyste náhodou nevěděli, jak odehnat mšice, i na to měla paní Jarmila snadnou radu. "Dáte slupky od banánů přímo pod růže a mšice už nikdy nepřijdou," vysvětlila zkušená žena. Do toho všeho se o slovo přihlásil opět pan Bohumil."To bude peklo. Kdyby alespoň opravili ty silnice. Všechno špatně," pronesl.

GALERIE Jak vidí volby člen komise?

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Jak podivní lidé seděli v komisi, o to podivnější voliči k urnám docházeli. "No ale to mi do toho pak budete něco dopisovat a ovlivňovat volby," obával se například starší pán, který si svou stranu z obřích volebních lístků vystřihl, načež byl upozorněn, že takhle to nejde."Já nechci, nevěřím vám, že tam nebudete nic dopisovat," bránil se vehementě, ačkolvi nakonec se nechal udolat rozumným hlasem komise. Hodit hlas se dostavila i nejmenovaná a ve čtyři odpoledne na šrot zdělaná alkoholička, herečka starší generace a skupinka dělňasů, kteří dle Bohumila lístky upatlali a přišli rovnou z hospody. Já bych možná už do nějaké hospody taky pomalu vyrazila, napadlo mě s hlavou jako pátrací balon.

Kdo by to byl čekal, že, jak by řekl Bohumil, fajfkování bude takové peklo?

A tady si přečtěte, jak Tomio Okamura propadl v komunálních volbách.