Dne 12. ledna roku 1984 bylo během obnov Velké pyramidy v Egyptě konečně překonáno trvající dlouholeté zklamání. Mezinárodní komise, jež na obnovu dohlížela, totiž upustila od moderních stavebních technik ve prospěch metody, kterou používali právě staří Egypťané.
Obnova pyramid
Jedny z nejstarších lidmi vytvořených staveb na světě se nacházejí v Gíze u Káhiry. Jedná se o světově proslulé egyptské pyramidy, které však počátkem 80. let 20. století vykazovaly vážné známky rozpadu. V roce 1981 byla zahájena úspěšná oprava 4600 let staré Sfingy, ale restaurování pyramid se ukázalo jako destruktivní, když voda v „moderním“ cementu způsobila rozštěpení sousedních vápencových kamenů.
Dne 12. ledna roku 1984 však přestali restaurátoři používat maltu a přijali prozíravě systém vzájemně se proplétajících bloků, který praktikovali původní stavitelé pyramid. Od té doby projekt pokračoval hladce.
Velká Chufuova pyramida
Staří Egypťané postavili během tisíciletí téměř 100 pyramid, které byly používány jako pohřební komory pro královskou rodinu. Věřili totiž, že pyramidy usnadňují panovníkům přechod do posmrtného života, a tak tato místa sloužila rovněž jako centra náboženské činnosti. Své největší a nejambicióznější pyramidy postavili Egypťané za časů Staré říše, tedy období egyptských dějin, které trvalo od konce 26. století př. n. l. do poloviny 22. století př. n. l. Tři obrovské pyramidy nacházející se v Gíze u Káhiry postavil faraon Chufu, jeho syn a vnuk za čtvrté dynastie.
Největší z nich, známá jako Velká pyramida, byla postavena Chufuem a je jediným ze „sedmi divů světa“ ze starověku, který se dodnes dochoval. Velká pyramida byla postavena z přibližně 2,3 milionu kamenných bloků a po dokončení byla více než 130 metrů vysoká. Její základnu tvoří téměř dokonalý a rovný čtverec, jehož strany jsou zarovnány do čtyř světových stran kompasu.
Záhada architektonického umu
Velká pyramida je složena převážně ze žlutavých vápencových bloků a původně byla pokryta vnějším pláštěm z hladkého světlého vápence. Tento jemnější vápenec v pozdějších staletích erodoval a „opadal“. Tento materiál se však stále nachází ve vnitřních chodbách. Vnitřní pohřební komora byla postavena z obrovských žulových bloků. Předpokládá se, že stavba pyramidy trvala 20 let a podílelo se na ní přes 20 000 dělníků, tesařů a nosičů vody. Přesný způsob, jakým bylo toto architektonické mistrovské dílo postaveno, není definitivně znám, ale hlavní teorie říká, že Egypťané použili obklopující násep z písku, cihel a zeminy, který se zvyšoval, jak pyramida rostla.
Kromě Chufuovy mumie byly ve vnitřních místnostech pyramidy uloženy předměty, které měl zesnulý používat v posmrtném životě. Mnohé z těchto předmětů byly cenné a vykradači hrobek již dávno předtím, než moderní archeologové začali v 17. století tyto stavby zkoumat, pyramidy o jejich poklady připravili. Král Chafre, Chufuův vnuk, postavil Velkou sfingu, která byla vytesána z jediného bloku vápence, jenž zbyl v lomu použitém na stavbu pyramid. Sfinga má tělo ležícího lva a lidskou tvář, která má představovat Chafreho. Ve stavbě se pravděpodobně nenachází žádné vnitřní komory.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
