Oficiální verze Hradu

Nejvíce úrazů se stává doma, to všichni víme. Můžete bez zajištění lézt po skalách, lovit s nožem v zubech medvědy, ale končetiny si nakonec stejně zlámete, až si přestanete doma dávat pozor a uklouznete v koupelně. Nejnovějším zlatým příkladem je právě teď prezident republiky Miloš Zeman, který se těsně po návratu z dovolené, na které drandil s raftem přes nebezpečné vody zdivočelé Vysočiny, zranil doma u sledování zpráv.

Už v noci o tom informoval hradní mluvčí Jiří Ovčáček, ráno pro Českou televizi pak elaboroval více. Podle jeho verze prezident republiky sledoval zprávy a rozhodl se, že si dojde na záchod / skočí si pro popcorn / zajde si pro Prsten moci, aby ho mohl celý večer u televize žmoulat, prostě něco takového. Na své cestě odmítl jak hůlku, tak pomoc ochranky, protože přece dokáže ujít pár kroků sám. A pak upadl.

Oficiální verze Hradu to přičítá neuropatii nohou, kterou prezident trpí. Bohužel ho nohy neunesly a při pádu si zlomil ruku. Zranění prý nebylo ohrožující na životě, byl převezen do Ústřední vojenské nemocnice, kde byl v plné narkóze operován. Web nemocnice zase píše, že operace byla úspěšná a pacient je v adekvátní pooperační péči.

mohlo by vás zajímat

Teletext, nejlepší přítel prezidenta Zemana: "Ruskému internetu" fandí i mluvčí Ovčáček

Možná jste si všimli, že jsme napsali “oficiální verze Hradu”, protože pojďme si přiznat, lhát o zdravotním stavu hlavy státu je běžnou praxí i v západních demokraciích, natož ve východoevropských zemích, kterým vládne z hradu nemrtvý vládce… To jsme vlastně my a Transylvánie.

Rozdělená společnost

Zemanův úraz rozdělil společnost podobně jako sám prezident Zeman, tedy na dvě skupiny - idiotů a hrstku zoufalých lidí. Obecně se dá říct, že Zemanovi voliči tlučou hlavou do stěn a křikem se ptají nebes, co teď mají dělat, případně žoviálně mávají rukou s tím, že jejich prezident se z toho přece vyhrabe. Na druhé straně tady pak máte Zemanovy odpůrce, kteří rozjeli tradiční linku… “Určitě sebou zase řízl nachlastanej, to ho nemůžete dát do chodítka potom, co ho přebalíte, Ovčáček?!” A to je možná ještě znepokojivější.

Do toho se po sociálních sítích začíná šířit zpráva o tom, že ve skutečnosti nejde o ruku, ale o ledviny, meme stránky mají totální žně, fejkový Ovčáček už vydal poměrně dlouhý a poměrně morbidní status, bulváry už vaří články o tom, kdo by v případě něčeho vážnějšího nastoupil na Zemanovo místo...

mohlo by vás zajímat

Politická smetánka v plenkách: Velká galerie předních českých politiků v dobách, kdy jim teklo mléko po bradě

Nám ostatním pak nezbývá nic jiného, než si zoufat nad tím, že jedna strana evidentně přeje tomu nebohému člověku, ať si příště rozbije hlavu, ta druhá se zase domnívá, že ten nemocný stařec, co teď leží v nemocnici a předtím ležel na Hradě, někdy byl nebo dokonce může ještě být dobrý prezident republiky.

Jiří Ovčáček mimochodem moc nepomáhá situaci tím, že vypouští věty jako: “Program pana prezidenta se uzpůsobí rekonvalescenci," když prezident žádný pro veřejnost viditelný program nemá.

Jak můžete vidět, země se zmítá v chaosu a vzplál oheň. Ale tak nějak jenom povrchově. Už dnes večer nebo nedejbože zítra už na to nikdo ani nepomyslí. Je to zhruba stejně velká kauza jako byla Pavlínina bageta. Protože zcela upřímně, i když to zní divně… jsou pro chod státu obě události zrhuba stejně důležité.