Svobodu v Česku nechceme
Všichni víme, že všeho moc škodí; a očividně i svobody. Když se Československo dočkalo po sametové revoluci uvolnění, svobody a demokracie, byly to pro mnoho lidí zajisté krásné časy. Najednou si mohli dělat, co chtěli. Začali podnikat, cestovat, svodobně tvořit, poslouchat zahraniční muziku nebo říkat nahlas, co si myslí. Stokrát řečená a otřepaná fráze, že demokracie znamená hlavně zodpovědnost, ovšem platila stále.
Někteří lidé, a zejména ti méně schopní a pomalejší, se bohužel museli smířit s tím, že stát se o ně už nebude starat jako o děti, nebude jim obstarávat bydlení, nutit je chodit do práce a řešit za ně starosti běžných dní. I když na druhou stranu nesmíme zapomínat, že náš sociální systém v 90. letech se v mnohém stále podobal socialismu. Družstva stále „rozdávala“ byty, existovala podpora v nezaměstnanosti po ukončení školy pro všechny, kteří se evidovali na úřadu práce a studium na VŠ se dokonce započítávalo do důchodu. Některé z těchto socialistických výdobytků tu existovaly i po roce 2000.
Přesto se zdá, že svoboda 90. let spojená se sociálními jistotami byla Čechům stále málo. 30 let po sametové revoluci se „nůžky“ svobody sevřely výměnou za sociální jistoty, které lidu poskytlo Hnutí ANO, ČSSD a KSČM. Voliči nám už několikrát za sebou dali najevo, že rádi vymění pár stovek k důchodu navíc a zlevněné jízdné za šmírování podnikatelů s EET, byrokratickou šikanu a bezúčelné rozhazování státního rozpočtu. Naše vláda samozřejmě není autoritářská, spíš populistická, nicméně média už několikrát premiéru Babišovi titul autoritáře přisoudila.
A kdyby se z Babiše teoreticky stal autoritativní vůdce, který by lidu zajistil bezpečné migranto-vzdorné hranice, zrušil neziskovky, zvýšil důchody, poskytoval hlavní cílové voličské skupině sociální výhody, zestátnil Českou televizi a zavřel Kalouska navždy do vězení, polovina voličů by s radostí přehlédla mnoho špatností, které často páchají mnozí autoritativní vůdci napříč světem. Jen si vzpomeňme na Rusko, kde dlouhodobě mizí novináři, nebo na Turecko, kde se na základních a středních školách zakazuje výuka evoluční teorie podle Charlese Darwina na úkor náboženství.
Co k tomu dodat. Buďme si jisti tím, že kdyby v Česku skutečně nastal autoritativní režim, po čase by to i příznivce této formy vlády omrzelo a opět by volali a cinkali klíči po svobodnějším režimu. Stačila by k tomu nějaká menší hospodářská krize a Češi by dali velmi rychle autoritářovi najevo, co si o něm myslí.
A zde vás překvapí kapela Elán, která natočila nový videoklip, ve kterém Jožo Ráž míří pistolí na novináře.