Jane Austen patří k těm autorům, jejichž dílo filmaře asi nikdy neomrzí. Zatímco ale u většiny rebootů, remaků a nových verzí klasických příběhů je invence žádoucí, toto není ten případ. Kouzlo "austenovek" je právě v zachycení doby, která lidi nutila říkat a jednat často zcela v rozporu s jejich skutečnými city a myšlenkami. Lépe řečeno: některé věci (nebo spíš většina věcí) se prostě neříkaly. A proto je špatně, že v nové austenovské adaptaci Emma se postavy prostě jen tak chrlí. Modernizovat čistou dobovku je prostě vždycky špatně.
Emma. Tentokrát s tečkou
Emma Woodhouse (Anya Taylor-Joy) je hezká, chytrá, bohatá a na svou dobu notně emancipovaná. Navíc disponuje velmi zvláštním talentem, schopností svádět dohromady jedince opačného pohlaví a dopravovat je až před oltář. Tedy alespoň si to o sobě začne myslet, když několika mistrovskými tahy provdá svou vychovatelku za bohatého vdovce. Jejím dalším projektem se stane plánované spojení mladičké a naivní Harriet (Mia Goth) s místním farářem (Josh O'Connor). Přestože Emmin otec (Bill Nighy) ji varuje, aby si nezahrávala a její přítel z dětství George Knightley (Johnny Flynn) se jí snaží vysvětlit, že lásce se poručit nedá, dohazovačka Emma tlačí Harriet do sňatku s knězem silou umanutého Amora. Vše bohužel skončí nezdarem, katastrofou a spoustou prolitých slz, citovým uragánem, v jehož epicentru se ocitne právě Emma, které nezdar rozmetá všechny životní jistoty...
Režijní debut americké filmařky Autumn de Wilde Emma. - ano, s tečkou! - je novou adaptací klasického kousku z díla Jane Austen. Vtipná a inteligentní autorka patří k velkým literátům, ačkoliv psala o lásce a vztazích. Ona to ale není červená knihovna. Kdepak - Austen, která se v době, kdy to bylo nemyslitelné, nikdy nevdala a dokonce dokázala publikovat pod vlastním jménem, uměla především skvěle vykreslit charaktery a vystihnout na nich prostředí georgiánské Anglie. Tehdy lidé téměř výhradně jednali a mluvili v rozporu se svými skutečnými city a myšlenkami, cokoliv jiného bylo proti dobrým mravům. Dobře se vdát tehdy nebylo jen rozmarem dívek, byla to nezbytnost, byl to obchod. Volba manžela mohla ženě naprosto změnit životní dráhu.
Jane Asuten uměla odvyprávět zábavný a romantický příběh a přitom satiricky zkritizovat společnost, v níž žila. Byla moudrá, bystrá a talentovaná. To vytváří kouzlo jejích románů, a to musí být zachováno v každém pokusu převádět je na plátno (tedy pokud rovnou nepřiznáváte, že točíte prostě bizár - jako to udělal v roce 2016 Burr Steers, když do Pýchy a předsudku přidal zombíky a ze sester Bennetových udělal vražedkyně nemrtvých).
Snaha modernizovat způsob, jakým vaše postavy mluví a především co říkají - právě to, co by si v georgiánské Anglii nechali pro sebe - je nepřípustné, protože pak už netočíte austenovku. Autumn de Wilde to nicméně nikdo neřekl. Do Emmy, verze 2020, obsadila americkou herečku (na druhou stranu, Gwyneth Paltrow, která Emmu hrála v roce 1996 - a bylo to dobré - je z Kalifornie), vykašlala se na postupný vývoj a vykreslení postav vedlejších, které jsou nemastné-neslané, zabalila to do hezké barevné formy - a tradá! Máme hotovo.
Výsledek ale podle prvních ohlasů opravdu za moc nestojí. Aktuální hodnocení snímku, který jde do distribuce 21. května, na filmových databázích je nevalné - IMDB 6,8/10, ČSFD 66%. Na standardně nejpřísnějších Rotten Tomatoes jsou ale mírnější - tam si film získal 86 % od kritiků a 72 % od diváků s tím, že i když se nejedná o nejlepší adaptaci Jane Austen a moderní nádech nesedne každému, praví fanoušci austenovek by to pořád měli vidět a i přes zmíněné nedostatky si užijí svůj oblíbený příběh, i když trochu jinak, než jsou zvyklí. Nu dobrá, šanci si to možná zaslouží!
Podobné články
Martin MikoDoporučujeme
