Londýn v rozkladu

Náckové shazovali bomby na hlavní město Velké Británie ve velkém. Nejvíc mezi lety 1940 a 1941, ta operace se jmenovala Blitz. Ale v náhodných náletech pokračovali Němci i nadále, takže zatemňování a zvuky sirén i výbuchů byly něčím, na co byli Londýňané zvyklí.

I tak to ale znamenalo chaos. Rabovalo se, přepadávalo, okrádalo… kriminalita se zvedla o padesát procent a policie s tím nebyla schopná nic moc dělat, protože všechny bojeschopné muže poslal Churchill válčit s nacisty. V Metropolitní policii i Scotland Yardu byl hrubý podstav a nedostatek financí.

Londýn byl zkrátka v rozkladu. Bylo to město, na které pršely výbušniny, všude se zavíraly obchody a za každým rohem číhal zločinec. 8. února 1942 se ale situace ještě trochu zhoršila.

mohlo by vás zajímat

Pee Wee Gaskins: Metr a půl živého chodícího násilí, nenávisti a tragédie

Jedna za druhou

Nejdřív to nevypadalo jako nic zvláštního, byl to normální mord. Nebohá jednačtyřicetiletá Evelyn Margaret Hamiltonová, povoláním lékárnice, se během náletu běžela ve tmě schovat před bombardováním do krytu v centru Londýna, někdo ji tam ve tmě uškrtil a vzal kabelku. Strašné a nemorální. Ale vlastně v něčem pochopitelné a srozumitelné, i když zvrácené. Byla válka. Policii se toho z těla nepodařilo zjistit nic moc, snad jenom to, že jeho levačka měla silnější stisk. To byla neděle.

V pondělí se našlo druhé tělo. A to vypadalo hůř.

Evelyn Oatley byla pětatřicetiletá herečka a příležitostná prostitutka. Byla nalezená nahá ve svém bytě s podříznutým krkem, po těle velký počet řezných a bodných ran, zvlášť v rozkroku. Většina ran byla způsobena žiletkou nebo otvírákem na konzervy. Nejdřív to nevypadalo, že by měly být případy něčím spojené, ale patolog zjistil jasné stopy po škrcení. A na otvíráku na konzervy se našly otisky prstů. Sice neseděly k nikomu v databázi, ale zcela evidentně patřily levákovi.

Ve středu se našlo tělo Doris Jouannet. Stejně jako Evelyn Oatley byla uškrcena, tentokrát šátkem, a její tělo bylo ošklivě zohaveno nožem. Doris byla žena v domácnosti a když manžel odešel do práce na noční, přivydělávala si jako prostitutka. Její rozpárané ostatky našel muž po návratu z šichty.

Ve čtvrtek se našla Margaret Florence Lowe, nicméně rychlým ohledáním těla se zjistilo, že zemřela v úterý večer. Přezdívala si Pearl, bylo jí třiačtyřicet let a byla to známá prostitutka. Někdo ji ošklivě zřídil nožem, žiletkou a nakonec svíčkou. Příčina smrti? Uškrcení šátkem. A na svíčce se našly otisky prstů, které seděly s těmi nalezenými na otvíráku. Všechny mrtvé byly nalezeny ani ne dva kilometry od sebe. Což znamenalo dvě věci. Zaprvé, všechny vraždy pravděpodobně spáchal jeden člověk. A zadruhé, během pěti dní zavraždil čtyři ženy.

GALERIE Blackout Killer

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Blackout Ripper!

V pátek byly noviny plné sériového vraha. BLACKOUT RIPPER ho nazval tisk, protože od Jacka Rozparovače neměl Londýn v ulicích nikoho takhle strašlivého. Policie posílila hlídky, protože všichni čekali, jestli vrah zase udeří, až se město zatemní a londýnské ulice se ponoří do tmy.

Udeřil.

Greta Hayward zašla do domovního vchodu a všimla si, že za ní vklouzl mladík v uniformě letectva. Pokoušel se jí dělat návrhy a když ho odmítla, sevřel jí ruce kolem krku a začal ji škrtit. Greta se mu pokoušela vzdorovat, ale mladý voják byl příliš silný. Naštěstí do vchodu vpadnul mladičký poslíček, který vraha vyrušil.

Voják se dal na útěk a poslíček pomohl Gretě najít nejbližšího konstábla. Chlapec ani Greta nedokázali určit, kterým směrem se vrah vydal, takže konstábl alespoň doprovodil Gretu domů a doporučil jí, ať se zamkne. Neměl nejmenších pochyb, že šlo o jejich vraha.

Pár hodin po útoku na Gretu se Blackout Ripper pokusil udeřit znovu. Tentokrát se pokusil uškrtit prostitutku Kathrin Mulcahy v jejím bytě, ale možná byly lehké ženy po té mediální masáži trochu víc ve střehu. Každopádně Kathrin vzala do rukou svůj svícen a podařilo se jí útok odrazit. Voják jí řekl, že má štěstí a ať na něj zapomene. Hodil po ní pět liber a odešel do kasáren.

Víkend strávil v kasárnách a v pondělí si pro něj přišla policie. Víte, konstábl si cestou od na sedm západů zamčené Grety všiml něčeho v tom vchodu. Něčeho, co tam nechal vyrušený vrah. Bylo to malé pouzdro, které používají vojáci od RAF na plynové masky. Rychlá kontrola s databází zjsitila, že řadové číslo 525987 patří důstojníkovi ve výcviku, osmadvacetiletému Gordonovi Fredericku Cumminsovi.

Cummins byl zatčen, bránil se tím, že je bezúhonný, má manželku a žádný záznam v trestním rejstříku… což byla pravda. Rychle ale na Cumminse vyplynulo, že to byl sukničkář, vracel se na kasárny často až k ránu a co víc… dokonalá shoda s otisky na místech činu.

Sedmadvacátého dubna 1942 začal soudní proces. Trval jeden den, důkazy byly jasné, porota se shodla na trestu smrti během pětatřiceti minut. Cummins se pokoušel odvolat, ale návrh byl zamítnut.

Blackout Killer byl oběšen pětadvacátého června. Během náletu a zatemnění, mimochodem.

Podle záznamů Scotland Yardu to vypadá, že Cummins byl zodpovědný za několik vražd už v letech minulých, ale v únoru ‘42 se prostě přestal kontrolovat. Londýn zase jednou žil ve stínu Rozparovače. Ale tentokrát se Rozparovač zhoupl na šibenici.