Nejnebezpečnější fáze studené války

Velké věci se děly na Kubě před 60 lety. Na začátku roku 1959 napochodovaly do Havany partyzánské jednotky, jejichž cílem bylo svrhnout režim, který na Kubě v roce 1952 nastolil diktátor Fulgencio Batista, jehož nástup k moci podporovala CIA. Netrvalo však dlouho a došlo k vytvoření opozice proti jeho vládě. Výrazným představitelem opozice byl mladý právník Fidel Castro, který byl za svou činnost i vězněný a později odešel do mexického exilu.

A právě Castro velel zmíněným partyzánským jednotkám, které vyhnaly před 60 lety diktátora Batistu z Havany a přivodily pád jeho režimu. Sám Castro dorazil do Havany 8. ledna 1959, nejprve se stal velitelem ozbrojených sil, v polovině února 1959 pak byl jmenován předsedou nové vlády, která od začátku silně zasahovala do soukromého sektoru a snažila se získat co největší vliv nad životy lidí.

Diktatura střídá diktaturu

S hospodařením Kuby to začínalo jít z kopce. Nová vláda například uvalila vysokou daň na společnosti, které těžily ropu, čímž proti sobě popudila zde fungující americké firmy. V reakci na to se Spojené státy rozhodly učinit odvetná opatření a odstartovaly blokádu obchodu s Kubou. To se psal roku 1960 a Kubě nezbylo, než navázat bližší obchodní styky se Sovětským svazem.

Kuba sehrála v dějinách studené války důležitou roli. Moskva vše bedlivě sledovala a Kubu ležící nedaleko území Spojených států napospas nenechala a poskytla jí například vysoký úvěr. Následovala další vlna zbrojení jak na straně USA, tak na straně SSSR.

Castro mezitím znárodňoval. A to jak banky, tak velké průmyslové podniky. Příklon Kuby k Moskvě byl pro Washington alarmující a CIA začala připravovat plány na převrat. Mezitím byl z Havany odvolán americký velvyslanec a zcela zablokován vývoz amerického zboží na ostrovní stát.

Když 3. ledna 1961 došlo k přerušení diplomatických vztahů mezi Havanou a Washingtonem, neviděl Fidel Castro už jiné východisko, než požádat o pomoc SSSR, a to navzdory tomu, že sám byl více socialistou a s komunisty měl předtím nejednu potyčku.

GALERIE Karibská krize

+ DALŠÍ 4 FOTKY + DALŠÍCH 5 FOTEK

Neúspěšná invaze

V polovině dubna 1961 se odehrálo další dějství této karibské tragédie, v Zátoce sviní na jihu Kuby se vylodilo zhruba 1500 odpůrců Castrova režimu, kteří byli podporováni CIA. Plán však vůbec nevyšel a pokus o invazi byl rychle potlačen. Spory mezi Washingtonem a Havanou nadále eskalovaly, stejně jako studená válka. Spojené státy rozmístily rakety v Turecku a Sovětský svaz se rozhodl učinit odvetný krok, nebo tak alespoň operaci Anadyr obhajoval. Operace Anadyr se týkala budování sovětských vojenských základen na Kubě, tedy proklatě blízko území Spojených států. V roce 1962 došlo k uzavření sovětsko-kubánské vojenské smlouvy a v polovině července začal velký přesun sovětského vojenského materiálu a personálu na Kubu. Na Kubu se nepozorovaně dostaly i sovětské rakety.

Propuknutí Karibské krize

Americké výzvědné služby zaspaly a Washington se o podivném dění na Kubě začínal dozvídat až na konci srpna 1962. John F. Kennedy varoval sovětskou stranu, ale Chruščov začal uklidňovat lživou informací, že na Kubě nebudou umístěny žádné rakety.

Jenomže americké průzkumné letouny pořídily snímky sovětských základen na Kubě, které usvědčily SSSR ze lži. Rakety ohrožující obyvatele USA na Kubě byly. USA se rozhodly pro námořní blokádu Kuby, což Moskva označila za vměšování se do cizích záležitostí a ohrožení světového míru. Kennedy vyzval Moskvu ke stažení raket. Svět byl na pokraji jaderné války.

Chruščov nejprve Kennedyho ultimátum odmítl, ale 26. října 1962 otočil. Navrhl USA, že rakety stáhne, když Spojené státy nenapadnou Kubu. Později pak žádal, aby Spojené státy na oplátku stáhly svoje rakety z Turecka. V průběhu listopadu byly sovětské rakety na Kubě demontovány a americká blokáda ostrova zrušena. Studená válka ještě zdaleka nekončila, ale Karibská krize byla zažehnána.

A zde čtěte o masakru v Baze: ozbrojenci Boko Haram zavraždili stovky lidí a z mapy smazali celé město.