"Kdybych věděl o hrůzách koncentračních táborů, nikdy bych Diktátora nenatočil," říkal Charlie Chaplin o svém nejslavnějším snímku – G.cz
Vyhledávání

"Kdybych věděl o hrůzách koncentračních táborů, nikdy bych Diktátora nenatočil," říkal Charlie Chaplin o svém nejslavnějším snímku

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Největší komik všech dob Charlie Chaplin uvedl před 79 lety v New Yorku svůj první mluvený film. Jeho Diktátor, geniální dílo parodující Adolfa Hitlera a jeho nacistickou vládu, patří dodnes k nejlepším satirickým snímkům všech dob.

Arian Ebrahimi
Arian Ebrahimi 15.10.2019, 07:45

Hitler je k smíchu

Nápad na jednu z nejslavnějších politických komedií všech dob dostal Charlie Chaplin již v roce 1935 a to poté, co v New Yorku zhlédl nacistický propagandistický snímek Triumf vůle se svým přítelem René Clairem. Zatímco francouzský filmař byl z poselství filmu zděšen, Chaplin se po celé promítání smál na celý sál, jelikož mu chování nacistů a především ukřičené projevy Adolfa Hitlera přišlo k smíchu.

V roce 1937 se tedy Chaplin pustil do příprav filmu, který si sám napsal, zrežíroval, produkoval a dokonce se obsadil do hlavní dvojrole – diktátora Adenoida Hynkela (jasná parodie na Hitlera) a židovského holiče, který vypadá k nerozeznání od krutého vládce Německem inspirované Tomainie. Sám Chaplin byl ve 30. letech kvůli svému krátkému knírku s Hitlerem srovnáván, což ho dle jeho syna po celý život traumatizovalo – podle Chaplina prý nebyla náhoda, že se narodil pouhé 4 dny před německým diktátorem a častokrát říkal: „Jen se nad tím zamyslete. On je šílenec a já komik. Ale klidně by to mohlo být obráceně.“

Británie film nechtěla uvést

Natáčení filmu začalo v září 1939, pouhý týden po začátku druhé světové války a dotočeno bylo po pádu Francie na jaře 1940. Uveden byl 15. října 1940 ve New Yorku a v Americe se dočkal nadšených reakcí, takže se stal druhým nejnavštěvovanějším filmem roku. I reakce z válkou zkoušené Británie byly nadšené a to přesto, že původně byla britská vláda ostře proti uvedení snímku – ještě v roce 1939 bylo Chaplinovi sděleno, že vzhledem k politice appeasementu nebude film v britských kinech uveden. Zákazu se film pochopitelně dočkal v nacisty okupované Evropě a v řadě latinskoamerických zemích, které v té době projevovaly nacismu sympatie.

Francie se tak Chaplinova Diktátora dočkala až po konci války v roce 1945, kdy kina doslova praskala ve švech. I tak byl ale satirický snímek v některých filmech zakázán i po ukončení druhé světové války – nejpozdější premiéru si Diktátor odbyl ve Španělsku po pádu Francova fašistického režimu v roce 1975, celých 35 let od svého původního uvedení.

Dodnes není jasné, zda Hitler Diktátora někdy viděl – i když se dlouhou dobu tradovalo, že si promítání vyžádal dokonce dvakrát (a pokaždé se měl rozčilovat, což měl Chaplina velice těšit), Hitlerův dvorní architekt Albert Speer ve svých pamětech vzpomínal, že německý diktátor svou parodii nikdy neviděl, jelikož Chaplina považoval za žida, byť jím komik nebyl. Sám Chaplin názor na svůj nejslavnější snímek nakonec přehodnotil. V době natáčení ještě nebyla známa zvěrstva páchána nacisty, ale když se provalily hrůzy holocaustu, prohlásil komik ve svých pamětech z roku 1964, že kdyby věděl celou pravdu o koncentračních táborech, nikdy by film nenatočil.

A tady si přečtěte příběh Bugsyho Siegela.

Podobné články

Doporučujeme

Další články