Co vedlo Mobyho k tomu, aby znovu vydal své deset let staré album? Třeba to, že už ani on sám nevlastnil jedinou nahrávku Hotel: Ambient. Raritní album, které vzniklo v roce 2005, existovalo pouze v deseti tisících kopií a fanouškům i samotnému autorovi se po něm začalo stýskat.
Intimní atmosférická nahrávka, na které nenalezneme jediný vokál, nikdy neměla velké ambice. Měla pouze naplnit účely ambientní hudby, která vykazuje zcela charakteristické rysy a vlastnosti. Posluchači se při ní nemusí samoúčelně bavit, ale spíš přemýšlet, nechat se vytrhnout z reality a relaxovat.
A to je to, co velké nahrávací společnosti - jako je EMI - vůbec nezajímá. Od interpreta jako je Moby očekávají nadstandardní prodeje nosičů, které budou posluchače bavit.
To byl také jeden z důvodů, proč album Hotel: Ambient ani na žádost autora nikdy znovu nevydali. On sám si musel počkat na den, kdy získá zpět svá práva a bude ji moci vydat vlastním nákladem.
Hudba, která dokáže umocnit určitou situaci a prohloubit emoční prožitek z ní, je přesně tím, co by většina lidí upřednostnila ve veřejných prostorech, ale ne na novém albu svého oblíbeného interpreta. Hotel: Ambient namísto těžkých beatů a vtíravých vokálů přináší pouze tichý a posluchačsky nenáročný podkres, o kterém se sám Moby vyjádřil jako o hudbě, kterou si zamilujete, jen pokud od ní nebudete mít žádná velká očekávání. Hudba, která má tu nevýhodu i výhodu, že pokud se k ní přistoupí jako k prvoplánové zábavě, může začít nudit.
Brýlatý mág ve své laboratoři před časem namíchal vysoce návykovou směs, která sice není tak výbušná, jak jsme ve spojení s ním zvyklí, ale právě proto vykazuje mnohem větší známky nebezpečí. Je totiž hypnotická. Posedlost magičností hudby je jedním z hlavních poselství alba, které dnes již devětačtyřicetiletý muzikant, vlastním jménem Richard Melville Hall, vypustil po deseti letech znovu do oběhu. Původní remasterované verze doplněné o nový materiál jsou neobvyklým vhledem do psychedelických kontemplací a hypnotických tranzů kontroverzního hudebního chameleona, který už rozhodně nemá ambice lámat prodejní rekordy.
Moby se o ambientní hudbě vyjadřuje jako o klidné a líbivé umělecké formě, která umí být útočištěm a únikem ze světa stresu. Jistá samoúčelnost tedy rozhodně není deficitem, ale naopak samotnou podstatou alba.
V rámci reedice Hotelu: Ambient vyjel Moby koncem minulého roku na čtyři koncerty, které nazval jako své první světové ambientní turné. Tři z nich se však uskutečnily za humny jeho domu v kapli hollywoodského hřbitova a čtvrtý uprostřed Mohavské pouště. Vypadá to, že kontroverzní umělec buď už jen neví „co by“, a nebo jen zkouší vytrvalost svých fanoušků. Ti však nezklamali a avizované koncerty vykoupili dlouho dopředu. Hudebník, který do ambientního žánru na albu Hotel: Ambient nově přepracoval také své největší hity Porcelain a We Are Made Of Stars dokázal, že nepotřebuje vydávat alba v milionovém nákladu, aby na sebe strhl pozornost. Do role uspávače hadů se však tentokrát převtělil možná i proto, aby mohl brzy překvapit něčím, co nás opět zvedne ze židlí. Proslýchá se totiž, že již nyní ve svém domě dokončuje další hudební počin.
A TADY máte 11 dinosaurů taneční hudby (i té klidnější), kteří naštěstí také nikdy nevymřou, stejně jako Moby.