fb pixel
Vyhledávání

Kajínek nebyl jediný: Ladislav Winkelbauer utekl z vězení, a to hned dvakrát

Zdroj: PROFIMEDIA

Když se v Česku řekne vězeň na útěku, všem se automaticky vybaví Jiří Kajínek. Ve středu to bylo 28 let od doby, kdy se při eskortu vězňů podařilo utéct i jistému Ladislavu Winkelbauerovi. Ten se dokonce dokázal dostat z pout. Následně odzbrojil policisty, připoutal je a ujel jejich služebním vozidlem. Za vše přitom mohli policisté, kteří porušili předpisy a vězně dostatečně nehlídali.

Martin Miko
Martin Miko Aktualizováno 2.8.2023, 11:22

Utekl z vězení. Dvakrát

Ladislav Winkelbauer patří mezi nejznámější české vězně, a to především díky svým legendárním útěkům, které připomínaly scénu z filmů s Nicolasem Cagem. Vlastně celý jeho život připomíná zápletku z filmu. Winkelbauer byl odsouzen za dvojnásobnou vraždu dvou svých kompliců, muže a ženy, s nimiž společně vydíral podnikatele na začátku 90. let. Po nějaké době se však spolu nepohodli, a proto se Winkelbauer rozhodl, že se jich zbaví. A tak dvojici do auta připevnil výbušninu semtex a 20. června 1994 ji dálkově odpálil. K činu se nikdy nepřiznal, ale české soudy v prosinci 1996 rozhodly, že je vinen. Po sečtení další trestné činnosti, která zahrnovala vydírání, poškozování cizího majetku, nedovolené ozbrojování nebo padělání, byl odsouzen na 23 let vězení.

V roce 2014 byl po 18 letech vězení propuštěn na svobodu se sedmiletou podmínkou. Nicméně nejzajímavější na Winkelbauerově životním příběhu jsou právě dva zmíněné útěky z vězení. V prvním případě se tak stalo v srpnu 1995, když ho policejní hlídka převážela z vazby do Bartolomějské ulice, kde měl řešit nějaké soudní záležitosti. V této situaci viděl Winkelbauer ideální možnost útěku, a tak si nechal od svého 22letého spoluvězně vyrobit klíček, kterým si měl během eskortu sundat pouta. A tak se i stalo. Následně policisty odzbrojil a donutil je k tomu, aby ho odvezli na kraj Prahy. Zde oba připoutal ke stromu, vzal jim zbraně a následně nasedl do jejich služební volhy a odjel. Policisty „oblbnul“ tím, že jim řekl, že má kolem pasu omotanou bombu, ale ve skutečnosti se jednalo o srolovaný tabák a dva drátky. Další chybou policistů bylo to, že vězně dostatečně nehlídali při převozu, a on si tak mohl bez problémů odemknout klíčkem pouta. Za tyto chyby byl jeden z nich postaven mimo službu a druhý propuštěn, později potrestán podmínkou.

Vězeň na útěku měl štěstí, protože v den jeho útěku zrovna hrála v Praze na Strahově kapela The Rolling Stones, takže bylo ve městě celkem rušno a policisté řešili i jiné závazky než hledání uprchlého vězně. I tak po něm pátraly všechny policejní složky, ale marně. O pár týdnů později se médii začala šířit zpráva o tom, že je Winkelbauer po smrti, ale to se nikdy nepotvrdilo. Policisté po vězni pátrali neuvěřitelných 7 měsíců, a stále bez výsledků. On si však s obarvenými vlasy na blond, brýlemi a vousy chodil volně do divadla a nikoho přitom ani nenapadlo, že se jedná právě o Winkelbauera. Dokonce si nechal vytvořit i falešné doklady a představoval se jako Jaroslav Michalů.

Nakonec byl dopaden svou vlastní vinou, když působil na ulici rozruch. Prý trpěl paranoiou z toho, že po něm jde policie a pomatený ohrožoval veřejnost nožem, čehož si všimla policie. Tím na sebe upoutal pozornost. Při útěku následně „zabloudil“ do jednoho z bytů na Smetanově nábřeží, kde ho následně zpacifikovali po delší šarvátce dva američtí turisté. Vězně uzemnila až rána plochou stranou zbraně do spánku. Nakonec oba muži čekali na příjezd policie, aniž by věděli, koho vlastně dopadli. Mysleli si, že se jedná o nějakého narkomana, který přišel vykrást byt.

O necelý rok později se Winkelbauerovi podařilo ve věznici na Pankráci zrealizovat druhý útěk. Tentokrát se mu společně s dvěma vězni podařilo probourat cihlovou klenbu cely. Použili k tomu ulomenou nohu od stolku a vzpěru umyvadla. Dírou se společně dostali až na půdu a následně na střechu budovy. Zde zjistili, že se však dál nedostanou. Nicméně dozorci se o útěku vězňů dozvěděli až za dvě hodiny při buzení vězňů. Uprchlíci na střeše žádali zaměstnance věznice, aby zavolali jejich obhájce a novináře. Nakonec se tak nestalo a všichni tři muži bez odporu slezli stejnou cestou dolů a vzdali se.

V roce 2013 byl Winkelbauer propuštěn na svobodu po 18 letech ve vězení na sedmiletou podmínku. Kde žije a co dělá, není veřejnosti známo.

Podobné články

Doporučujeme

Další články