Július Satinský se chtěl po smrti první ženy upít. Zachránila ho láska z protialkoholní léčebny – G.cz
Vyhledávání

Július Satinský se chtěl po smrti první ženy upít. Zachránila ho láska z protialkoholní léčebny

+ DALŠÍCH 5 FOTEK + DALŠÍCH 6 FOTEK

Július Satinský, bodrý muž ze Slovenska s úctyhodným knírem a hvězda oblíbené komedie S tebou mě baví svět, to v životě neměl tak humorné, jak by se při pohledu na jeho práci mohlo zdát. Jeho první manželka tragicky zahynula v Karibiku a komunisté ho tehdy ani nepustili na pohřeb. Po smrti milované Olgy se Satinský málem upil, novou lásku a druhou ženu ale našel právě, když byl na dně - a sice v protialkoholní léčebně.

Kateřina Horáková
Kateřina Horáková 20.8.2020, 09:17

Smrt ve vlnách

Ve dvou se to lépe táhne - a to ví každý komediant! Věděli to Voskovec s Werichem, věděl to Šimek a Grossmann a platilo to i u Júlia Satinského a Milana Lasici. Dva slovenští herci, kteří jsou českému publiku známí spíše z vedlejších rolí populárních komedií, byli u našich východních sousedů hitem. Humoristická dvojice odehrála desítky kabaretních vystoupení a často se spolu ti dva objevili i ve filmu. Dokonce přežili normalizační zákazy jen s minimálními omezeními. S Lasicou a Satinským byla prostě velká sranda. Jednoho z nich ale pak zasáhla krutá rána osudu. Jako spravný profesionál to ovšem Július na sobě nedal nikdy znát...

Ačkoliv se pětkrát stěhoval a žil leckde, domovem byla Satinskému vždy jeho rodná Dunajská ulice v Bratislavě. Tam bydlela a vyrůstala rovněž jistá Olga Lajdová. S tanečnicí a překladatelkou se ale Satinský seznámil až ve dvaceti letech při práci na filmu Výlet po Dunaji. Éterickému kouzlu členky baletu Slovenského národního divadla a tanečnice Lúčnice Satinský okamžitě propadl. Pak ale musel na vojnu, ona získala angažmá v Bratislavě. Všechno to ale překonali, vzali se a byli spolu krásných dvacet let. Pak přišla tragédie; při koupání na Panenských ostrovech v Karibiku Olga Satinská utonula. A protože Karibik byl zlý výmysl kapitalistického Západu, Satinský nedostal výjezdní doložku a své vlastní manželce nemohl jet ani na pohřeb.

Komikův život byl v troskách. Práce byla tím jediným, co ho udržovalo při životě. Stále víc ale propadal alkoholu, až se to v něm definitivně zlomilo. Odmítal nabídky i Lasicu a toužil se upít k smrti. Naštěstí měl ale kolem sebe mnoho blízkých, kteří to nechtěli nechat jen tak. Ti ho přesvědčili, aby se pití vzdal a nastoupil do protialkoholní léčebny. Tam se seznámil s lékařkou Vierou, do které se zamiloval. Psychiatrička se ještě téhož roku stala jeho druhou manželkou. Měli spolu dvě děti, dceru Lucii a syna Jána a zůstali spolu až do Satinského smrti v roce 2002.

Se Satinským mě baví svět

Julius Satinský chtěl hrát od malička, už jako dítě vyhrával nejrůznější recitační soutěže. Vystudoval střední pedagogickou školu, jako učitel ale nikdy nepracoval. Po maturitě chtěl jít studovat herectví na Vysokou školu múzických umění v Bratislavě, ale nedostal se. Až o dva roky později, v roce 1962, jej přijali na obor dramaturgie a po absolvování se tomu i věnoval v Československé televizi.

Čím dál víc ale vystupoval s Lasicou, se kterým se seznámili už v 50. letech na jednom školním představení. Jejich spolupráce, to nebyla jen groteska. Ve svých představeních kombinovali živé glosování aktuálních událostí se sehranými scénkami, své nápady ale dokázali přetavit i do psané podoby. Samozřejmě, že jejich výtvory měly v knižní formě trochu jinou skladbu, mezi dospělými ale byly velmi populární, a tak se ti dva později vrhli i do tvorby pro děti, která se zalíbila obzvlášť Satinskému.

Jeho (rozhodně u nás) nejznámější filmovou rolí je doktor Horák v rodinné komedii S tebou mě baví svět, hrál ale také krále ve Třech veteránech nebo si střihl malinkou roličku Štefana ve Vesničce mé střediskové. Na výběr nejzásadnějších filmových rolí Júlia Satinského se můžete podívat v galerii tady:

Po roce 1989 se Satinský vrhl ještě více na psaní a začal se živit jako publicista. Měl pravidelné sloupky v několika slovenských i českých denících a magazínech, už sám napsal další knížky pro děti a byl mu udělen titul "Zasloužilý umělec". V roce 2003 byl vyznamenán In memoriam, slovenskou Medailí Za zásluhy. Slovenská astronomická společnost po něm pojmenovala planetku 15946 objevenou 8. ledna 1999. A v rodné Dunajské ulici mu byla roku 2006 odhalena socha doplněná pamětní deskou se Satisnkého výrokem "Na naší ulici je svoboda". Slavnostní ceremoniál tehdy vedl právě Milan Lasica.

Podobné články

Doporučujeme

Další články