Temná kapitola
Velmi černá komedie o recyklaci novodobých dějin sleduje přípravy rekonstrukce skutečné události z roku 1941, kdy rumunská armáda na východní frontě spáchala etnický masakr v okupované Oděse. Název filmu je přímým citátem tehdejšího politického představitele. Mladá divadelní režisérka se snaží o věcný přístup a využívá formu tolik oblíbených rekonstrukcí vojenských střetů v podání spolků vojenské historie. Během příprav se však střetává se urputnou snahou historii zlehčit, relativizovat a poupravit.
Do českých kin se 28. února konečně dostane vítěz Grand Prix z loňského festivalu v Karlových Varech "Je mi jedno, že se zapíšeme do dějin jako barbaři". Počin rumunského režiséra Radu Judeho na první dobrou trochu připomíná Zelenkovu komedii Ztraceni v Mnichově. Oba snímky rozebírají hříchy minulosti, jejich morální a etický rozměr, a především pak způsob, jakým se s ním národy, jichž se týkají (ne)vypořádaly.
Zatímco u Zelenkova "filmu ve filmu" je to ale celkem sranda, Jude předkládá konverzační drama, které v zemi svého vzniku vzbudilo mírnou kontroverzi, a které divákům předkládá myšlenku "Je důležité připomínat si i temné kapitoly historie". To je filmové poselství z ranku, lidově řečeno,"U don´t say", ale i takové kusy si najdou své publikum. Pokud ale nejste milovníky rumunské historie, anebo vás nezajímá, proč režisér ve Varech věnoval Tomiu Okamurovi, můžete kousek s jen lehce nadprůměrným hodnocením vypustit.
Místo toho si tady přečtěte 10 důvodů, proč by bratři Coenové měli být nejmilejšími filmaři všech čtenářů G.cz.