Jarní rovnodennost znamená příchod nového života. Keltové ji slavili zdobením vajec i souboji válečníků – G.cz
Vyhledávání

Jarní rovnodennost znamená příchod nového života. Keltové ji slavili zdobením vajec i souboji válečníků

+ DALŠÍ 3 FOTKY + DALŠÍ 4 FOTKY

Jarní rovnodennost, jak už název napovídá, je svátkem příchodu jara. Světlo, teplo, pučící zeleň, příchod nového života po dlouhé, tmavé zimě - to všechno v sobě tento speciální den skrývá. Letos rovnodennost vychází na 20. března, konkrétně nastane ve 4:50 ráno. Samozřejmě je úzce spjata také s Velikonocemi. Keltové ji slavili pod názvem Alban Eilir...

Kateřina Horáková
Kateřina Horáková 19.3.2020, 13:02

Jarní rovnodennost vrací život

Za stávající situace se to zdá možná trochu nepatřičné, ale letos 20. března, přesně 4 hodiny 50 minut ráno nastane jarní rovnodennost. Z astronomického hlediska to znamená, že Slunce je v rovině zemského rovníku, takže jeho paprsky dopadají na Zemi kolmo k její ose. Lidská společnost tuto příležitost vždy využívala k oslavě lámání ročních období a příchodu živého a zeleného, teplého jara po dlouhé, neúrodné a temné zimě.

Přeborníky v oslavách spojených s přírodními pochody byli pochopitelně Keltové. V jejich kultuře jarní rovnodennost zastupoval svátek Alban Eilir, který připadal na 21. března. Jeho smyslem bylo uctít příchod plodného období jak z hlediska úrody, tak lidského i zvířecího života. Hmatatelným symbolem svátku bylo vejce, takže ano - my sice dnes rovnodennost plošně neslavíme, slavíme ale Velikonoce, které mají právě s Alban Eilir mnoho společného.

Vejce na 1000 způsobů

Nejde jen o to, že vejcem začíná život mnoha tvorů v přírodě. Má tvar elipsy nebo kruhu, který odjakživa symbolizoval uzavřený životní cyklus a jeho celistvost. Keltové o Alban Eilir vejce vařili a jedli, obětovali bohům, darovali je svým blízkým. Také je ale schovávali v trávě přesně tak, jako se to v řadě zemí dodnes. Hledání vajíček mělo vliv na keltskou soutěživost a malé děti se tím učily, že každé kouzlo se musí hledat.

Zároveň Kelti vajíčka zdobili. Jejich způsob byl poměrně jednoduchý, přírodními barvami na skořápky kreslili pruhy nebo klasické spirály. V přeměně obyčejných vajec ve skoro umělecká díla - kraslice - se od doby Keltů lidstvo samozřejmě posunulo. Vyrobili jsem tedy galerii, kde se můžete pokochat pár obzvlášť vydařenými exempláři...

Alban Eilir ale neznamenal jen vaječné hody. Dalším, zvířecím symbolem svátku byl zajíc. Keltské ženy pekly také koláče a malé bochánky s vyřezaným křížkem na vrchu. U nich ten kříž symbolizoval Slunce, mi dnes obdobně na Bílou sobotu pečeme obřadní mazance. Část napečených věcí se obětovala, zbytek se rozdělil mezi rodinu. Součástí oslav byly pochopitelně i souboje udatných keltských válečníků - ti mezi sebou soupeřili třeba v lukostřelbě a vrhání kamenů nebo v přetlačování.

Podobné články

Doporučujeme

Další články