Janis Joplin je považována za jednu z prvních žen, možná tu úplně první, které se dokázaly prosadit v sexistickém a ryze mužském rockovém světě. Divoška s rozcuchanými vlasy a silným hlasem se pro svůj zjev i projev stala ikonou soudobých feministek, sama zpěvačka ale žádnou militantní bojovnicí za práva žen nebyla. Možná by to přišlo časem, kdyby se ve věku 27 let Joplin nepředávkovala heroinem.
Perla všech oceánů
Janis Joplin se přezdívalo Perl, čili Perla, a mělo se tak jmenovat i album, které už ale zpěvačka nestihla dokončit. Zemřela před 53 lety, přesněji 4. října, v pouhých 27 letech. I tak se ale dokázala stát ikonou jak tehdejší rockové scény, tak dobových feministek a bojovnic za práva žen. O to první se zasloužila samozřejmě cíleně, to druhé přišlo spíš tak nějak mimochodem.
Joplin, takzvaná Joplinka, byla, snad ještě spolu s Grace Slick z Jefferson Airplane, první ženou, která se prosadila na jinak ryze mužské a značně sexistické rockové hudební scéně. V době její největší slávy zároveň bylo hodně slyšet o Women's Liberation Movement, které si ji vzalo tak trochu za vlastní. Z Joplin feministky udělaly ikonu, ona sama ale nikdy aktivní členkou žádné feministické organizace nebyla.
Byl to především její vzhled, co odbojné emancipované dívky tolik fascinovalo a motivovalo. Janis Joplin naučila celou jednu generaci žen, že nemusí nosit podprsenky a podvazky, mít lesklé vlasy a chodit neustále upravené. „Janis Joplin pomohla osvobodit miliony mladých dívek od rtěnky a podvazkových pásů, když přišla se vzhledem, který se vyznačoval nenošením podprsenky a divoce kombinovaným, volným stylem oblékání. Její dlouhé, hnědé vlasy, kterým chyběl lesk, pomohly některým ženám ustoupit z přehnaného česání, mytí, upravování a barvení, které i dnes stále svírá velkou část Ameriky. Dívkám přinesla odvahu být samy sebou,“ napsal v knize Feminist Phoenix doslova její autor J. L. Rodnitzky.
Inspirativní pro ženy byla ale i Joplinina nevázaná sexualita, o které i poměrně otevřeně mluvila. Milovala muže a i ženy a mnoho svých slavných kolegů, ačkoliv těsně před smrtí byla zasnoubená se Sethem Morganem. Osudový vztah ji ale vázal také s původně fanynkou Peggy Casertou, jež po Joplinině smrti napsala provokativní knihu s na 70. léta snad až příliš explicitním titulem Going Down With Janis. Svoje tělo Janis chápala jako nástroj, jak druhému i sobě přivodit rozkoš. Je jasné, že ženy bojující mimo jiné proti představě, že by se měly co nejdříve vdát, zalézt do kuchyně a rodit děti, tohle přijaly za své.
Joplin zemřela 4. října 1970. Ten den měla jít do studia nahrávat vokály k písničce Buried Alive in the Blues. Když ale nedorazila, producent Paul Rotchield se po ní začal shánět. Zjistil, že zpěvaččino proslulé, duhově pomalované Porsche 365 stojí zaparkované před hotelem, kde byla ubytovaná, a tak poslal Janisina kamaráda a kolegu Johna Cooka, aby ji zašel zkontrolovat. A právě ten ji našel mrtvou ležet na zemi vedle postele. V pokoji byl alkohol, ale žádné drogy, nicméně pitva prokázala, že smrt způsobilo předávkování heroinem. Někdo zřejmě před příjezdem policie pozůstatky drog odklidil, byla to tehdy běžná praxe, když někdo chtěl svého blízkého (nebo někoho slavného) uchránit před posmrtným skandálem. Janis si na ten den pořídila od svého dealera dávku trochu jiného heráku, než jaký jí prodával normálně, a to zřejmě v kombinaci s alkoholem přispělo k tomu, že to „neustála“. Později totiž vyšlo najevo, že ten víkend zemřelo na předávkování ještě několik dalších jeho stálých zákazníků.
Joplinina smrt byla mediálním tématem číslo jedna, rozhodně v USA, ten zájem znásobilo i to, že jen 16 dní předtím ve stejném věku umřel také legendární kytarista Jimi Hendrix. Ano, právě oni dva spolu ještě třeba s Jimem Morissonem dali vzniknout tragicky proslulému Klubu 27, do něhož se později zařadili také Kurt Cobain a Amy Winehouse.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
