Jane Austen patří k nejznámějším spisovatelkám nejen své doby, ale tak nějak vůbec. Její brilatní příběhy plné humoru předběhly dobu a dodnes jsou nadčasovou inspirací pro další tvůrce. Je tak možná paradoxní, že žena, která napsala Emmu či Rozum a cit a vymyslela božského pana Darcyho, se sama nikdy nevdala. Jednou měla na kahánku, zasnoubení si ale přes noc rozmyslela...
Pýcha a předsudky
Emma, Mansfieldské panství, Rozum a cit a samozřejmě Pýcha a předsudek. To jsou nejznámější díla Jane Austen, britské spisovatelky a představitelky tzv. rodinného románu. Autorka, která se dokázala vymanit ze své doby dostatečně na to, aby se její tvorba stala nadčasovou, patří k nejznámějším ženským literátkám vůbec. Její romance vynikají morálně silnými, svéhlavými hrdinkami a především notnou dávkou humoru, s nímž Austen dokázala skvěle popisovat a glosovat čas a společnost, v nichž žila.
Byla to společnost, kde se slušelo, aby se mladé dívky především dobře vdaly, ty z lepších kruhů aby navíc byly vzdělané. To druhé se Jane Austen skutečně poštěstilo. Ačkoliv měla sedm sourozenců, z toho šest bratrů, její rodiče na jejím vzdělání nešetřili. Nejdříve se učila krátce v Oxfordu, později v Southamptonu a v letech 1785 až 1786 se vzdělávala v dívčí internátní škole v Readingu v hrabství Berkshire. Po návratu domů tak byla rozhodně nejvzdělanější dívkou v okolí.
Tak přišla na řadu ta druhá důležitá věc. Jenže talentovaná Jane věděla, že chce psát a zároveň nenacházela žádného dostatečně oduševnělého partnera. Nakonec, když jí bylo 27 let, což tehdy znamenalo, že byla prakticky ztracený případ, se na ni ale „usmálo štěstí“. V roce 1802 se Jane během pobytu ve Steventonu seznámila s jistým Harrisem Bigg-Witherem. Ten byl o šest let mladší než ona, moc se neznali a rozhodně si nerozuměli. Přesto ji Harris krátce po seznámení požádal o ruku, s čímž zaskočená Austen souhlasila. Hned na druhý den ráno ale zásnuby zrušila a odjela i se sestrou domů. Proč spisovatelka na žádost o ruku kývla, když ji pak hned zase zrušila? Dodnes se to přesně neví. Pravděpodobné je ovšem to, že pod silou okamžiku přemýšlela čistě prakticky. Bylo jí 27, ona, její sestra a matka žily u jednoho ze starších bratrů. Literární kariéra jí vůbec nevycházela, tehdy ji ještě nikdo neznal. Živili ji právě bratři, její vyhlídky byly zoufalé. Během neklidné noci si ale uvědomila, že manželství bez špetky lásky či náklonnosti by ji zabilo a povinnosti manželky by zabily i její sen stát se slavnou spisovatelkou. Proto se rozhodla ušetřit sebe i Bigg-Withera trápení, ačkoliv její rozhodnutí u ní v rodině způsobilo menší skandál a její matka jí to dlouho nemohla odpustit.
Zajímavostí je, že aféra se zrušenými zásnubami pravděpodobně inspirovala Jane při psaní příběhové linky Charlotte Lucas a pana Collinse právě v Pýše a předsudku. Charlotte je nejlepší přítelkyní Elizabeth. Poté, co druhá nejstarší slečna Bennet odmítne nabídku k sňatku poťouchlého pana Collinse, on se rozhodne požádat právě Charlotte, která souhlasí, ačkoliv i jí pan Collins přijde směšný. Je jí ale 28, pro rodiče je břemenem a lepší vyhlídky na spokojený život prostě nemá.
Jane Austen se poté už nikdy nezasnoubila. A nakonec je to tak možná dobře, protože kdyby Jane skončila jako matka v domácnosti, bůh ví, zda bychom se vůbec dočkali nějaké tvorby z jejího pera. Vždyť to byla právě ona, kdo stvořil pana Darcyho, božského pana Darcyho, prototyp ideálního muže. I ten měl svůj reálný předobraz, stejně jako jeho knižní partnerka Elizabeth. Austen se totiž sice nikdy nevdala, rozhodně to ale neznamená, že by se nikdy nezamilovala. Mužem, který ji pobláznil, byl britský politik a soudce Thomas Lefroy. Neexistuje přímý důkaz, že by mezi mladou Jane a Thomasem byl snad dokonce milenecký vztah, spisovatelka se o něm ale několikrát zmínila v intimních dopisech, které psala své sestře a zároveň nejbližší osobě Cassandře. O Lefroyovi se Austen v těchto listech vyjadřovala jako o inteligentním gentlemanovi, s nímž obráží plesy a ráda si s ním povídá.
Podle literárního historika a odborníka na Jane Austen Jona Spence to byl právě Lefroy, kdo Austen inspiroval při tvorbě ústředního páru Pýchy a předsudku, jejího nejslavnějšího a nejúspěšnějšího románu. To nedokazuje, že by mezi nimi byl nějaký vztah, pouze vykreslení charakterů Elizabeth a Darcyho se prý podobá povahám Jane a Thomase. Zajímavé ale je, že podle Spence vtiskla Austen svoje povahové rysy Darcymu a Lefroye naopak promítla do tvrdohlavé Elizabeth. Dáva to smysl – ač se vymykala ze standardu své doby, Jane Austen byla bezpochyby rozumná a pragmatická, i když v nitru jistě vášnivá žena – stejně jako Fitzwilliam Darcy. Na Lefroye už nikdy myslet nepřestala, což naznačují její pozdější dopisy sestře. A když zemřela, Lefroy přejel přes půl země, aby vzdal slavné britské autorce osobně hold na jejím pohřbu.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
