Já bych se z toho pos*al
Zatímco Jiřího Voskovce znal každý fanoušek Hollywoodu jako George Voskovce z klasiky 12 rozhněvaných mužů, jeho parťák Jan Werich byl na Západě málo viditelný. To všechno se ale mohlo změnit v roce 1966, kdy se producenti filmů o Jamesi Bondovi rozhodli zavolat samotnému Werichovi a nabídli mu roli agentova úhlavního nepřítele Ernsta Stavro Blofelda, který se do té doby na plátně nikdy neukázal – vždy byly vidět pouze jeho ruce hladící dnes již ikonickou bílou kočku. Jednalo se o snímek Žiješ jenom dvakrát, kde se měl náš komik objevit po boku Seana Conneryho.
Jak Werich později popsal v korespondenci s Voskovcem, že americký producent Harry Salzman okamžitě vyřídil českému herci vízum do Londýna a vyžádal si jeho šestitýdenní přítomnost na place. Sám Werich byl z návrhu nadšen a doslova napsal: „Já bych se totiž pos*al radostí být jednou z postav těch pohádek Iana-Boženy-Němce-Flemminga.“ Na začátku října 1966 tedy odletěl Werich do Londýna, kde, jak doufal, se mu mezi natáčením podaří setkat s emigrantem Voskovcem.
Vypadáte moc mile, pane Werich
Werich absolvoval několik natáčecích dnů a dokonce se i nechal nafotit pro propagační účely, ale velice brzo poté se vrátil do Prahy. I když si ho producenti osobně vybrali, rozhodli se nakonec vyměnit českého herce za Angličana Donalda Pleasence – oficiálním důvodem bylo, že namísto vražedného padoucha připomínal Werich spíše milého Santu Clause. V dopise Voskovcovi si pak Werich postěžoval, že se nepohodl s produkcí, jelikož po něm chtěli, aby si zahrál monstrum – jeho kolega mu v odpovědi přátelsky napsal: „Ať už kdokoli byl proti tomu, abys tu roli dělal, byl vůl. Tvé pojetí mělo logiku a fištrón.“
Svou roli v celé věci mohl podle některých zpráv sehrát i nátlak komunistického režimu, který si účast českého herce ve filmu o anglickém zpravodajci, který navíc oficiálně bojuje i se Sovětským svazem, zásadně nepřál a údajně mu měl hrozit zamezením návratu do milované vlasti. Dalším faktorem bylo Werichovo chatrné zdraví, sužoval jej střevní katar a natáčení ve studených exteriérech by mu mohlo přivodit zápal plic.
I tak se ale Werich ve filmu na několik vteřin objeví, a to velice nenápadně. V jedné ze scén, kdy je Blofeld otočen k divákům zády, je nad jeho židlí vidět chomáček vlasů – vzhledem k tomu, že Pleasence byl zcela plešatý, jedná se o jeden z dříve natočených záběrů s Werichem, který se nakonec pro film použil.
A tady si přečtěte o 5 zahraničních filmech s falešným Československem v hlavní roli.