Kdyby Sigmund Freud potkal Jana Nerudu, měl by z něj radost. Jeden z velikánů české literatury to měl v osobním životě poměrně divoké. Roky platonicky miloval vdanou ženu, která ho navíc finančně podporovala, ke stáru propadl kouzlu mladičké dcery svého vlastního bratrance a prakticky celý život bydlel se svou matkou.
Nerudova nevěsta
Hašek, Čapek, Pavel, Škvorecký... Neruda! Česká literatura je plná skvělých děl od skvělých autorů, ale i geniální spisovatelé jsou pouze lidé. 9. července narozený Jan Neruda patří k našim nejznámějším básníkům a k těm tuzemským autorům, kteří prosluli i v zahraničí – tenhle konkrétní dokonce natolik, že jeho jméno za své přijal jiný autor až z druhého konce zeměkoule. Nerudovy básničky se dodnes učí děti školou povinné, rozhodně to ale neznamená, že by jako člověk nebyl problematický. Zejména v posledních letech se hodně mluví o jeho antisemitských názorech a o tom, zda měly rasový, nebo spíš politický základ. My se ale v den výročí narození pisálka z Malé Strany podíváme spíš na jeho osobní život. Zdálo by se, že když se Neruda nikdy neoženil a neměl žádné děti, mohl si pískat. Opak je ale pravdou.
Jeho vůbec první láskou byla „holka ze sousedství“ – Anna Holinová. Oba vyrůstali na Malé Straně, jí bylo sedmnáct a jemu osmnáct, když se seznámili a bláznivě se do sebe zamilovali. Neruda jí věnoval velkou řadu svých milostných básní. Anna byla dcerou vášnivého vlastence Františka Holiny a právě ten Nerudu seznámil třeba s Boženou Němcovou či Karlem J. Erbenem. Když se pak Neruda dostal na práva a našel si práci jako lokálkář v pražském německy psaném deníku Tagesbote aus Böhmen, mohl se o Aničku ucházet oficiálně. Spisovatel se ale do ženění vůbec nehrnul, spíše naopak. Vztah trval přes dva roky, než Anniným rodičům došla trpělivost, a tak se dva mladí rozešli, aby si dívka, na tu dobu už pomalu stará panna, mohla najít tradičnějšího partnera. Paradoxem tedy je, že Anna se nikdy nevdala a údajně až do smrti schraňovala básně, vzkazy a dopisy svého prvního milého. Někteří se domnívají, že i Neruda psal básně inspirované láskou k Anně už po zbytek života, a tak se Holinové někdy říká také „věčná Nerudova nevěsta“.
Štědrá Karolina
Jiní odborníci si nicméně myslí, že dalším důvodem k rozchodu s Holinovou byl začínající vztah s píšící kolegyní Karolinou Světlou, ačkoliv mezi těmi dvěma to bylo spíše platonické. Neruda se se Světlou seznámil roku 1858, kdy za ní spolu s Vítězslavem Hálkem zašel proto, aby jim něco napsala pro almanach Máj. Ti dva měli společný zájem, vášeň, povolání – zkrátka milovali psaní. A zatímco Neruda Světlé pomáhal v jejích literárních začátcích, ona ho v jeho psaní velmi podporovala, a to i finančně. Neruda totiž navzdory aktivnímu psaní skoro celý život třel bídu s nouzí a jeho valnou část rovněž bydlel u své matky (pravda, později to bylo i kvůli jejímu špatnému zdravotnímu stavu. Neruda měl s matkou blízký vztah, a tak se o ni staral až do její smrti v roce 1869).
Tzv. problémy v ráji nastaly, když Neruda napsal Světlé, že mu hrozí vězení pro dlužníky. Ona tajně prodala vzácný rodinný šperk, aby ho mohla vyplatit a peníze poslala po své přítelkyni. Ta se ale ukázala být sprostou drbnou a tajnou pomoc vyslepičila celé Praze. Tak se to doneslo i k manželovi Karoliny Světlé Petru Mužákovi. Ten byl vzteky bez sebe. Nerudu donutil, aby mu dal všechny dopisy, které kdy od jeho manželky dostal a na Karolině si naopak vymohl slib, že už s Nerudou nikdy nepromluví, což žena dodržela. A tak jejich velká láska skončila.
Neruda, jako asi každý muž jistého věku, a básník k tomu, uměl ocenit krásu a nevinnost mládí. Zřejmě proto po třicítce propadl kouzlu dvou výrazně mladších dívek, než byl on sám. Tou první, láskou vpravdě nešťastnou, byla jistá Terezie Macháčková, dcera továrníka, kterou spisovatel uzřel v Novoměstském divadle a okamžitě ho chytla za srdce. Co na tom, že jí bylo teprve patnáct? Neruda dívce psal dopisy, v nichž se vyznával z nekonečného citu. Terezie ale bohužel trpěla tuberkulózou a už tehdy její stav nebyl zrovna růžový. Zemřela jen o tři roky později, v osmnácti letech, což Nerudu hluboce zasáhlo. Stesk po této křehké lásce je v jeho pozdějších básních výrazně patrný.
Přesto jej ze smutku ještě něco dokázalo vytrhnout, ačkoliv jen na krátkou dobu. V roce 1877, kdy bylo Nerudovi 43 let, jej do Prahy přijely navštívit dcery jeho bratrance Aloise Tichého. Ta nejmladší z nich, Anna, stárnoucího autora omámila. Vodil ji dlouhé hodiny uličkami hlavního města a ukazoval jí ta nejtajnější zákoutí. Jak rodiče dívky, tak sám Neruda ale věděli, že věkový rozdíl je příliš velký, Neruda byl navíc v té době již často nemocný. A tak sám ten vztah ukončil. Je poetické, že jeho poslední láska se jmenovala stejně jako ta první a ačkoliv tato Anička se vdala, manželství to prý bylo bez lásky a z donucení a i ona si schovala veškerou korespondenci s Nerudou jako poklad. Podle odborníků vztah s Annou Tichou inspiroval některé básně ve sbírkách Písně kosmické a Prosté motivy.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
