Díky třítýdenním masovým protestům v Bolívii oznámil v neděli večer rezignaci tamní prezident Evo Morales, který situaci neustál. Přitom jen stačilo, aby přes 10 % země intenzivně demonstrovalo, na což armáda i policie zareagovala výzvou prezidenta k demisi. I takto lze řešit nesnesitelnou politickou situaci v zemi.
Vzpoury v Bolívii
Bolivie je podobně velkou zemí jako Česká republika v počtu obyvatel. Dokážete si představit, kdyby se 1,5 milionu Čechů zvedlo z hospod a gaučů a rozhodlo se, že veme spravedlnost do svých rukou? Ano, my také ne. V Bolívii mají však na věc zcela jiný pohled. Zdejší lid se rozhodl po dobu 3 týdnů intenzivně protestovat. V rámci protestů se střetávali odpůrci s příznivci v ulicích země. Kvůli těmto střetům byly stovky lidí zraněny a tři lidé dokonce zemřeli, na což zareagovala nakonec i armáda a policie. Vedení těchto obranných složek státu se rozhodlo vyzvat prezidenta k demisi, aby se protestanti uklidnili. Dokonce rezignoval i Moralesův zástupce a předsedové obou komor parlamentu
Nejprve to všechno přitom vypadalo tak, že Morales vyhlásí po 14 letech v čele země nové volby. To se však protestantům nelíbilo, tudíž pokračovali v nepokojích. Nakonec však muselo dojít k demisi prezidenta.
Zásadní otázkou je, co se bude dále dít. Bolívii nyní vládne druhá místopředsedkyně Senátu Jeanine Áňezová, která se jako jediná členka vedení země rozhodla neodstoupit. Nepokoje v některých čtvrtích však i po rezignaci vedení země neskončily. V některých městech i nadále hoří autobusy a radikálové rabují obchody.
Díky Twitteru se nám podařilo získat zajímavé fotografie, které vám přiblíží současnou situaci v zemi.
A zde se dozvíte několik tipů, které vám pomohou při cestování po Arménii a Gruzii.
Podobné články
Kateřina Horáková
Jan StudničkaDoporučujeme
Jan Fiedler
