Atari 2600 do každé rodiny!

Na počátku 80. let bylo Atari všude – společnost v roce 1977 představila revoluční stroj Atari 2600, jednu z úplně prvních komerčně úspěšných herních konzolí. Najednou si každé dítě v Americe mohlo zahrát jakoukoliv hru z pohodlí vlastního obývacího pokoje – stačilo jen přístroj připojit k televizi, zastrčit kazetu a šlo se hrát! Během několika málo let měla skoro každá americká domácnost své vlastní Atari a zdálo se, že pozice společnosti je neotřesitelná.

Vedení Atari navíc došlo v roce 1981 k názoru, že hráči si koupí jakoukoliv hru, nehledě na její kvalitu – společnost proto sehnala práva k populárnímu Pac-Manovi a vytvořila verzi právě pro domácí konzole. I přesto, že se hra stala nejprodávanějším titulem roku, byla pro Atari prvním velkým neúspěchem – společnost totiž značně přecenila své síly a z plánovaných deseti milionů kopií se jich prodala pouhá polovina. Navíc brzy začali nespokojení hráči hru ve velkém vracet, především kvůli nízké kvalitě a (i na poměry osmibitového Atari) zoufalému grafickému zpracování. Stalo se něco do té doby nevídaného, tržby z her začaly klesat.

Aby společnost vyřešila svou stále zhoršující se finanční situaci, rozhodlo se vedení společnosti získat licenci na vydání hry podle nejvýdělečnějšího snímku své doby, příběhu E.T. mimozemšťana. V červenci 1982 se jim to konečně podařilo. Atari zaplatilo Spielbergovi za práva více než 20 milionů dolarů, což byla do té doby nevídaně vysoká částka. Vývojem hry byl pověřen Howard Scott Warshaw, autor populární herní adaptace prvního Indiana Jonese, který měl být zárukou kvality. Mělo to ale háček. Aby se stihla hra dodat na lukrativní vánoční trh, bylo potřeba ji vytvořit rychle. Warshaw tak dostal na naprogramování hry pouhých 5 týdnů, což bylo mnohem méně času, než potřeboval. A to byla osudová chyba.

Z milovaného filmu nehratelný paskvil

Hra vyšla v prosinci 1982 a zpočátku se zdálo, že se bude jednat o úspěch. Jenže po několika dnech si začali všichni prodejci v Americe hlasitě stěžovat, že se hra neprodává a naopak, že jim nespokojení hráči hru ve velkém vracejí. I když Warshaw pracoval na hře dnem i nocí, nebylo v jeho silách vytvořit za tak krátkou dobu kvalitní hru. E.T. mimozemšťan byl horkou jehlou šitý paskvil – zákazníci si stěžovali na zbytečně velkou obtížnost hry, matoucí ovládání a především příšerně zabudované prostředí, které navíc bylo neskutečně ošklivé. Atari se zkrátka přepočítalo, osvědčený recept, tedy vzít úspěšný film a na jeho motiv vytvořit jednoduchou hru, narazil na své limity. Aby se hra společnosti vyplatila, bylo potřeba prodat pět milionů kusů, k čemuž ale nikdy nemohlo dojít. Na počátku roku 1983 hru kupovaly už jenom babičky, které nevěděly, co jiného dát svým vnoučatům.

Naneštěstí pro Atari se v tu samou dobu začal projevovat druhý velký nešvar tehdejšího herního průmyslu – kdekdo se totiž chtěl na novém lukrativním trhu prosadit, a tak vznikalo obrovské množství nekvalitních her, které na obalu sice lákaly na kvalitní zábavu, ale po několika minutách hraní bylo hráčům jasné, že zbytečně vyhodili peníze za další odpad. Situace byla natolik špatná, že hry pro Atari 2600 začala vyrábět i společnost Purina, která do té doby vyráběla žrádlo pro kočky. Trh byl neskutečně přesycen stovkami mizerných herních titulů a v polovině roku 1983 došlo ke krachu videoherního průmyslu ve Spojených státech. Zákazníci se rozhodli místo herních konzolí raději kupovat víceúčelové osobní počítače a krachujícímu Atari nezbylo nic jiného, než začít hromadně propouštět zaměstnance.

GALERIE Nejhorší hra na světě zabila Atari

+ DALŠÍ 3 FOTKY + DALŠÍ 4 FOTKY

Pohřebiště videoher v Novém Mexiku

Sklady kdysi mocné společnosti byly přecpány tisícovkami neprodaných kusů her, především neslavného E.T. mimozemšťana. Společnost se proto rozhodla nadbytečné kazety zahrabat v poušti v Novém Mexiku. Když se začaly množit zprávy o dětech, které se pokoušely na skládce vyhrabat kazety s hrami, nechalo Atari přelít jámu betonem.

V průběhu let se legenda o pohřbených kazetách šířila mezi nerdy a fanoušky videoher a nakonec došlo v dubnu 2014 k vyhrabání více než 30 let starých kousků. Skládka nadále zůstává jakýmsi pomníkem první generace domácích videoher. Atari se z neúspěchu E.T. mimozemšťana již nikdy nevzpamatovalo a hernímu průmyslu trvalo přes dva roky, než se mu podařilo krizi překonat. První úspěšnou konzolí po Atari 2600 bylo až v roce 1985 japonské Nintendo Entertainment System, které se rozhodlo z chyb svého amerického předchůdce důkladně poučit.

A jak skončil nenáviděný E.T. mimozemšťan? I když je dodnes považován za nejhorší hru všech dob, tato negativní publicita mu zajistila nehynoucí slávu – z hraní E.T. mimozemšťana na Atari se tak stal podobný trend, jakým je třeba sledování filmů Eda Wooda. Je to tak špatné, až je to dobré.

A tady si přečtěte 5 věcí, které víme o chystaném seriálu Pán prstenů.