Otázka zvyšování platů spolu s otázkami daňovými jsou tradičními předvolebními tématy a jinak tomu není ani v blížících se volbách do Poslanecké sněmovny. Jednotlivé strany a politici se předhání ve slibech, jak a komu zvýší mzdu a jak na to budou reagovat v daňové oblasti. Jedni slibují přidat důchodcům, druzí pracujícím rodičům, třetí pak navrhují zvýšení minimální mzdy. Ekonomický expert ODS navrhuje řešení, kterým se docílí navýšení mezd úplně všem.
"Přicházíme jako ODS s programem razantního snížení a zjednodušení daní. Chceme nechat lidem více peněz v peněženkách, protože lidé vědí lépe než stát, jak utratit své peníze. Proto je vlajkovou lodí programu ODS zrušení tzv. superhrubé mzdy a její nahrazení standardní hrubou mzdou," popisuje Skopeček, v čem tkví jeho jednoduchý a efektivní plán, jak si každý bude moci odnést v peněžence z výplaty více peněz.
Skopeček vysvětluje, že zrušením superhrubé mzdy se sníží základ daně, ze které se počítá daň z příjmu fyzických osob, a lidem tímto opatřením klesne daňové břemeno a vzrostou příjmy o 7 %. "Myslím si, že je správně, aby z ekonomického růstu těžili i zaměstnanci prostřednictvím vyšších příjmů," říká Skopeček. "ČSSD a odbory mluví o zvyšování minimální mzdy. Tu ale pobírají jen cca 3 % zaměstnanců a navíc její zvyšování ohrožuje pracovní místy těch nejméně kvalifikovaným. Naším návrhem vzroste příjem všem," dodává.
Není to jen superhrubá mzda, kterou v daňové oblasti navrhuje ODS změnit. Strana navrhuje i snížení povinných odvodů, které hradí za zaměstnance zaměstnavatelé, a to o 2 %. "To je opět otevření prostoru pro zvýšení mezd. Máme tyto odvody i v porovnání s ostatními státy OECD nepřiměřeně vysoké," komentuje navrhované změny Skopeček. Dodává, že cílem ODS je v rámci zjednodušení daňového systému a docílení úspor daňových poplatníků i zrušení daně z nabytí nemovitosti a silniční daně.
Pochopitelně, že skokové zrušení superhrubé mzdy a snížení odvodů by kromě reálného zvýšení mezd znamenalo i citelný úbytek příjmů do státního rozpočtu. To ale podle Skopečka není zdaleka takový problém, jak by se na první pohled mohlo zdát. "Přímý výpadek po snížení daně z příjmu bude okolo 40 miliard korun, další výpadek vznikne snížením odvodů a to okolo 27 miliard korun. Může se to zdát jako enormní částka, ale jen hospodářský růst ročně zvyšuje příjmy rozpočtu o 40-50 miliard, dalších 10 miliard lze ušetřit lepší adresností sociálních dávek, redukcí neprůhledných dotací jsme schopni získat dalších nejméně 24 miliard a v neposlední řadě, když lidé budou mít vyšší mzdy, tak se nám více peněz i vrátí na DPH a spotřební dani za věci, co budou kupovat," uzavírá Skopeček.
A TADY si přečtěte, že Angela Merkelová změnila názor na přijímání uprchlíků.