Jak dopad černobylské havárie pocítilo Českoslovenko? Ženy ze strachu chodily na potrat a v lese rostly větší houby

Obrázek uživatele Martin Miko
05.06.2019, 13:21

Okolo výbuchu v Černobylu před více než 33 lety toho bylo v poslední době díky úspěšnému seriálu napsáno opravdu hodně. Jak ale tato nechvalně proslulá jaderná havárie ovlivnila život v tehdejším Československu?

"Všechno v pořádku"

Pětidílná minisérie Černobyl z produkce HBO je za námi a my musíme jednohlasně konstatovat, že se rozhodně jedná o jeden z nejlepších seriálových počinů letošního roku. V souvislosti s tím nás samozřejmě napadá, jak jaderná havárie v Černobylu na Ukrajině na konci dubna roku 1986 poznamenala Česko. Pár dnů po výbuchu se totiž radioaktivní mrak začal šířit po celé Evropě. Ačkoliv byla jaderná elektrárna od Československa, přesněji od slovenských hranic, vzdálena zhruba 800 kilometrů, i tak na naše území vítr po několika dnech přivál radioaktivní částice.

Podle pamětníků prý tehdy v českých lesích rostly neobvykle velké houby a borůvky. Opravdový radioaktivní mrak dorazil do Československa až 30. dubna. Tehdy se pracovníkům hygienických stanic v Praze a Bratislavě podařilo zachytit příchod vzdušných kontaminovaných mas, avšak naměřené hodnoty prý nebyly tak vysoké, aby museli být obyvatelé naší země evakuováni.

Neobvyklé hodnoty však byly naměřeny v potravinách, a to zejména v mléce. Zatímco v Rakousku bylo mléko staženo z obchodů, v Československu se žádná preventivní opatření nekonala. Podle hygieniků bylo vše v naprostém pořádku a z prodeje byl stažen jen zlomek ovčího mléka, masa a dětské výživy. Později byl vydán zákaz výroby léků z hovězích štítných žláz a dojnice měli zemědělci krmit pouze suchým krmením.

Radějí potrat

Území Československa bylo radioaktivitou z Černobylu zasaženo v malé míře a žádné příme vlivy na zdraví zde vypozorovány nebyly. Na druhou stranu se tehdy psal rok 1986 a mnohé věci, které máme možnost zjistit v roce 2019, jsme tehdy prověřit nemohli. V mase zvěře a houbách na území severní Moravy, jižních Čech a okolí prý však byla ještě deset let po havárii naměřena několikanásobně překročená norma koncentrace radioaktivního cesia. Člověk by však musel sníst ročně desítky kilogramů masa z divočáků se zvýšenou radioaktitou, aby to na něj mohlo mít nějaký vliv. Totéž platilo i o houbách a lesních plodech, kterých byste museli snít desítky kilogramů.

Největším problémem bylo však mlčení oficiálních médií z východního bloku, která o výbuchu neinformovala a když už, tak to dle pokynů shora spíše bagatelizovala. Díky rádiům Svobodná Evropa a Hlas Ameriky se však o katastrofě lidé stejně dozvěděli. Zarážející byla povinná účast na prvomájových průvodech, které se konaly pouhé čtyři dny po havárii. Zúčastnit se musely ženy i děti, ačkoliv to ohrožovalo jejich zdraví. Často diskutované téma je i zvýšený počet interrupcí po havárii v Černobylu. Těhotné matky se totiž obávaly, že porodí postižené dítě z důvodu zasažení radioaktivním spadem.

A jestli vás zajímá, jak to vypadá v Černobylu 33 let po tragédii, máte jedinečnou možnost si prohlédnout galerii plnou fotek, ze kterých vám bude běhat mráz po zádech i v těchto ukrutných červnových vedrech:

A zde vás překvapí nejdelší status v historii Facebooku, který se rozhodl napsat Andrej Babiš.


Komentáře

Doporučeno pro vás