Hrdinové všedního dne: Do práce musíme, bez popelářů by město dlouho fungovat nemohlo, říká jeden z nich, Roman Hájek – G.cz
Vyhledávání

Hrdinové všedního dne: Do práce musíme, bez popelářů by město dlouho fungovat nemohlo, říká jeden z nich, Roman Hájek

+ DALŠÍ 1 FOTKA + DALŠÍ 2 FOTKY

Zamysleli jste se někdy nad tím, jak by to vypadalo, kdyby přestal fungovat tzv. odvoz komunálního odpadu? Jednoduše, kdyby přestali popeláři dělat svoji práci? My jsme se zamysleli možná i za vás. A opravdu jsme se shodli, že průšvih by na sebe nenechal dlouho čekat. Nejen, že by byl všude binec a potkani by měli ráj, ale hrozilo by i rozšíření různých infekcí. Což je v dnešních dnech hodně žhavé téma. Ano, právě popeláři jsou proto v našich očích také Hrdinové všedního dne. S jedním z nich, s Romanem Hájkem je si proto popovídali. A nejen o době koronavirové.

Jana Mrákotová
Jana Mrákotová 21.4.2020, 13:33

Vybavujete si, jak to vypadá kolem popelnic například po Vánocích? Strašně, co? Všude se válí papíry, lahve, odpadky všeho druhu a my nadáváme a netrpělivě vyhlížíme popelářský vůz, aby nám popeláři od toho nepořádku pomohli. Právě popeláře bere valná většina z nás automaticky, a nebo je vlastně neregistrujeme vůbec. Maximálně si jich všimneme v autě, když za nimi musíme čekat, než kontejnery a popelnice vynesou, vysypou a zase vrátí. A většinou nadáváme, protože přece strašně spěcháme.

Teď, v době, kdy náš čas ovládá koronavirová pandemie a možná i hysterie, nikam moc nespěcháme a víc vnímáme lidi kolem sebe. Naštěstí si i uvědomujeme, že bez lidí v první linii, kteří každý den dělají svoji práci koronavirus, nekoronavirus, bychom na tom byli mnohem hůř. Doufejme jen, že tyhle Hrdiny všedního dne budeme registrovat i v době, kdy se zase vrátíme ke svým klasicky uspěchaným životům.

Jeho rajonem jsou pražské ulice

Ale teď už k Romanu Hájkovi, který dělá popeláře už pěknou řádku let a jeho rajonem je Praha 5. A pořád ho baví. I když jako kluk chtěl řídít tirák.

Jak velký máte rajon?

Dalo by se říct, že skoro celou Prahu 5. Nejvíce se pohybujeme na Smíchově, v Košířích a pak také v Hlubočepích.

Skoro každý chlap chtěl být jako malý kluk popelářem. Co vás na téhle práci baví úplně nejvíc?

Jako malý kluk jsem popelářem být nechtěl, moc jsem toužil řídit kamion. Ale nakonec to dopadlo tak, že už bezmála 26 let dělám popeláře. Práce mě baví, protože nemusím být někde celý den zavřený. Práce venku má své výhody i nevýhody. Výhody v tom, že mám docela volnost a vím, co mě čeká, a co musím splnit. Nevýhoda je rozmanitost počasí.

Dá se popsat váš klasický pracovní den?

Denně vstávám v půl 3 ráno, pak nasednu do auta směr Praha - Košíře. Tam se vydám městskou hromadnou dopravou, nebo pěšky na místo tzv. vynášky. Totiž nádoby na odpad se před svozem musí ještě přichystat, než přijede popelářské auto. S kapsami plných klíčů tak připravuji popelnice k odvozu. Poté přijede kuka vůz a provádíme běžný svoz popelnic, jak jej všichni známe. V poledne si chvilku odpočinu, ale pak se vydávám opět do práce na vedlejší pracovní poměr, který mám také u Pražských služeb. Tentokrát se jedná se o úklid kolem nádob na tříděný odpad.

Je den nyní jiný než v dobách nekoronavirových?

V podstatě není. Jen o více dbáme o hygienu a zdraví. A v ulicích je méně lidí, ale na to si zvyknete a pak už to ani nevnímáte.

Opatrnost je na místě

Práce popeláře nepatří, řekněme, úplně k těm nejčistším. Právě u šíření nákazy novým koronavirem, je hygiena jeden z velkých hráčů. Přistupujete k ní teď jinak? Jak jste na tom s ochrannými pomůckami?

Nosíme roušku, o přestávce si víc umýváme ruce a používáme dezinfekci. Fasujeme také rukavice a ochranné brýle. Jsme teď opatrnější, protože si to vyžaduje tato doba.

Bojíte se vy sám nákazy? Cítíte jako ten, kdo je v oné první linii, obavy?

Ano, jistě, každý z nás se bojí o zdraví nás, ale i našich nejbližších rodin a příbuzných. Do práce ale musíme, je to naše povinnost, odpad nepočká. Bez popelářů by město nemohlo dlouho fungovat.

Můžou vám i samotní občané nějak pomoc, aby vám práci v této ne úplně snadné době alespoň trochu ulehčili?

Ano, chtěl bych občany moc poprosit, aby roušky a použité rukavice nebo kapesníky dávali minimálně do dvou pytlíků, které by ještě postříkali dezinfekcí. A pokud přijdou k popelnici, ať to strčí dovnitř a ne na zem okolo popelnic či kontejnerů. Jinak se můžeme lehce infikovat i my.

Vybavíte si v souvislosti s dobou koronavirovou situaci, která vás při vaší práci vyloženě zaskočila?

Snad jen to, že i na nás si lidi trochu vzpomněli. V Košířích nám připravili na popelnice ušité roušky pro naše bezpečí. To nás moc potěšilo. Na Facebooku nám posílají vzkazy, přejí hodně zdraví a děkují za to, co děláme.

Děkujeme za rozhovor!

Podobné články

Doporučujeme

Další články