Hrdinové, nebo vrazi? Skupina bratří Mašínů při své odbojové činnosti zabila 7 lidí a dodnes dělí společnost – G.cz
Vyhledávání

Hrdinové, nebo vrazi? Skupina bratří Mašínů při své odbojové činnosti zabila 7 lidí a dodnes dělí společnost

+ DALŠÍ 4 FOTKY + DALŠÍCH 5 FOTEK

Patří mezi nejrozporuplněji vnímané postavy naší historie. Skupina bratří Mašínů, která před 66 lety překročila hranice Československa při útěku na Západ, se nebála během své odbojové činnosti používat násilné metody. Debata nad legitimitou jejich ozbrojeného odboje pokračuje do dnešních dnů...

Arian Ebrahimi 3.10.2019, 08:29

Dva mrtví policisté

Po komunistickém převratu v roce 1948 byli oba synové legendárního popraveného odbojáře Josefa Mašína, Ctirad a Josef mladší, odhodlání bojovat s nově nastoleným totalitním režimem. Jejich motivaci k ozbrojenému odboji ještě posilovalo vysílání Hlasu Ameriky a Svobodné Evropy, z jejichž zpráv oba bratři nabyli dojem, že v blízké době dojde k vojenské konfrontaci mezi Východem a Západem. Mašínové tak na počátku 50. let založili vlastní odbojovou skupinu společně ještě se svým strýcem Ctiborem Novákem. Skupina, kterou ještě tvořili Milan Paumer, Václav Švéda a Zbyňkem Janata, až do roku 1953 provedla řadu záškodnických akcí. Mezi ty nejslavnější pak patří přepadení dvou služeben SNB v Chlumci nad Cidlinou a Čelákovicích, během kterých došlo k zabití dvou příslušníků bezpečnostních sborů a následnému odcizení zbraní potřebných k dalším ozbrojeným akcím.

Bratři se nakonec rozhodli k odchodu z Československa, ke kterému ale nakonec nedošlo. Po nezdařeném setkání s agentem amerického kontrašpionážního sboru CIC, který během výslechu vyzradil identitu Ctirada Mašína, byli v říjnu 1951 oba bratři i se strýcem Novákem uvězněni – Josef s Novákem byli po několika měsících propuštěni, ale Ctirad se dostal z vězení až v roce 1953 po prezidentské amnestii. Mezitím v srpnu 1953 přepadl Josef Mašín s Václavem Švédou v převleku za Lidové milicionáře vůz z výplatami a během útoku byl zabit účetní Josef Rošický – později vyšlo najevo, že Rošický nebyl členem KSČ a jeho zabití je některými kritiky Mašínů označováno za vraždu.

Z pěti odbojářů dosáhli Západního Berlína jen tři z nich

Nakonec se skupina rozhodla, že vzhledem k narůstajícím obtížím vypracuje plán na útěk z Československa – ještě předtím ale její členové uvažovali, že by provedli atentát na tehdejšího komunistického prezidenta Klementa Gottwald. K útoku na prezidenta ani k plánovanému vyhození uranového vlaku do povětří ale nakonec nedošlo. Odbojáři se rozhodli pro emigraci přes Západní Berlín a proto 3. října 1953 v noci pět členů skupiny – Josef a Ctirad Mašinovi, Zbyněk Janata, Milan Paumer a Václav Švéda – překročili československou státnici hranici do NDR.

Během přecházení Východního Německa ale byli protikomunističtí bojovníci odhaleni a tamější orgány spustili masivní pátrací akci, do které se zapojilo na 20 000 příslušníků policie a vojáků Rudé armády. Několikrát se odbojáři dostali do spárů komunistické policie a při následných bojích byli zastřeleni 4 východoněmečtí policisté. Došlo i ke ztrátám na straně odbojové skupiny – Zbyněk Janata a Václav Švéda byli nakonec dopadeni a po přesunu do Československa byli v následném procesu popraveni.

Zbylí tři členové skupiny nakonec dosáhli vytouženého Západního Berlína – Josef Mašín a Milan Paumer překročili železnou oponu 31. října 1953 přes kasárny Rudé armády a Ctirad Mašín je následoval později téhož dne na podvozku vlaku. Všichni tři se okamžitě přihlásili do americké armády a později se do Spojených států přestěhovali. Jejich strýc Ctibor Novák se pak po jejich útěku stal pro komunisty obětí vykonstruovaného procesu, ve kterém byl z propagandistických důvodů označen za hlavního představitelé celé skupiny, za což byl 2. května 1955 popraven.

A tady si přečtěte, jak Britové vnímali v roce 1938 Mnichovskou dohodu.

Podobné články

Doporučujeme

Další články