Jozef Tiso je bezpochyby jednou z nejvýraznějších slovenských osobností dvacátého století. Že je to postava veskrze negativní, to je věc druhá. Některé věci se ale někdejšímu prezidentovi někdejšího Slovenského státu upřít nedají – byl inteligentní, velice dobře věděl, co chce… a uměl si to získat.
Děti a nacismus
Když se v roce 1945 vracely z koncentračních táborů zpátky do rozbombardovaných domovů ty hrstky přeživších německých Židů, na ulicích je vítaly děti. Zvedaly pravici a křičely: „Heil Hitler!“ Protože děti neměly tušení, co to znamená. Věděly jen, že takhle mají zdravit dospělé. A tyhle ukázky nevinnosti, která se setkala s obludnou krutostí, nejsou jenom z Německa.
V roce 1941 napsal teprve pětiletý Petr Pocházel slovenskému prezidentovi Jozefu Tisovi dopis. Takovým tím roztomile velkým a rozklepaným dětským písmem. Dopis byl přiložen k oficiální žádosti o milost, protože Petr byl z židovské rodiny určené k transportu. V dopise se chlubí, že už umí psát na stroji a za rok půjde do školy. „Každý večer se modlím za vaše zdraví, pán prezident,“ píše Petr. A podobně jako ty heilující německé děti, připsal Petr na závěr dopisu slova NA STRÁŽ. Což byl pokřik Hlinkovy gardy, takové zlevněné východoevropské verze SA.
Petru Pocházelovi milost vydána nebyla a byl s celou rodinou poslán do koncentračního tábora.
Jozef Tiso, přízrak temné minulosti
Když Slováci pořádali národní anketu Největší Slovák, jeden ze spotů se ptal: „Byl Jozef Tiso válečný zločinec, nebo mučedník?“ Pro kontroverzi byl nakonec spot stažen a Tiso vyloučen ze soutěže. Ale jak podotkl pro Český rozhlas historik Ivan Kamenec, který se léta období Slovenského státu věnuje, kvůli tomu jsme se nedozvěděli, jak si Tiso u Slováků dnes doopravdy stojí.
Hlinka s Tisem jsou dodnes naprostými miláčky slovenských nacionalistů, kteří vždycky preferují spíš… kreativní výklad faktů. Tak například je rozšířenou legendou, že Tiso chránil Židy před transporty. Nic nemůže být dále od pravdy. Slovenský stát měl v jednu chvíli ještě přísnější protižidovské zákony než samotná Třetí říše. Když pomineme fakt, že se vzhledem k podpisu smluv Slovensko v podstatě stalo součástí Třetí říše.
Je pravda, že Tiso mohl udělovat výjimky a Kotlebovci rádi zmiňují, že jich bylo až třicet tisíc. Podle Ivana Kamence to bylo spíš tisíc a protože šlo o pardony pro celé rodiny, od transportu to zachránilo nějakých pět tisíc lidí. Řada těchto procedur ale proběhla až v posledních letech války, kdy už Slovensko nikoho nikam netransportovalo.
Co ale klerofašistického vůdce navždy vpálilo do dějin Slovenska, byl jeho soud. Ten začal přesně na den před sedmdesáti pěti lety, 2. prosince 1946. A skončil Tisovou popravou. Právě tahle poprava z něj udělala pro jeho příznivce mučedníka. Ten rok mu bylo šedesát. Možná, že kdyby dostal milost a musel dalších dvacet let někde drhnout záchody a bydlet v panelákové garsonce, zapomnělo by se na něj. Takhle se jeho přízrak vznáší nad Slovenskem dodnes.
A mimochodem, Petr Pocházel prošel třemi koncentráky, přežil 2. světovou a vystudoval ČVUT. Zemřel poměrně nedávno.
Podobné články
Martin Miko
Arian EbrahimiDoporučujeme
