Poslední šance zvrátit válku
Na konci roku 1944 začínalo být i těm nejzarytějším nacistům jasné, že Německo je na hranici vojenského kolapsu. Spojencům se během půlroku podařilo osvobodit většinu Francie a na východě postupovala Rudá armáda tempem, jaký svět neviděl od blitzkriegu v roce 1940. Adolf Hitler se přesto odmítal smířit s pouhou defenzivní rolí a spolu se svými věrnými generály vypracoval plán nové protiofenzívy na západní frontě, která vstoupila do dějin vojenství pod názvem Bitva v Ardenách. Oslabené jednotky Wehrmachtu se měly pokusit zaútočit na Spojence skrze těžce prostupné zalesněné Ardeny – v Hitlerových plánech se měli němečtí vojáci pokusit zatlačit britsko-americká vojska až k Antverpám, aby se Německo následně mohlo pokusit vyjednat se západními spojenci separátní mír. Jedním z "fantastických", ale hlavně zvrácených plánů, který měl pomoct porazit Spojence byla Operace Greif, kterou vymyslel sám Adolf Hitler a jejíž provedením pověřil legendárního Otto Skorzenyho.
Plán byl v podstatě jednoduchý – Skorzeny, který si získal Hitlerův nehynoucí obdiv díky záchraně uvězněného Benita Mussoliniho, měl utvořit jednotku německých vojáků mluvících brilantní angličtinou. Ty chtěl následně poslat v ukořistěných amerických uniformách a vozidlech za frontovou linii, kde měla tato banda záškodníků způsobit zmatek mezi spojeneckými vojsky. Skorzenyho žádosti o anglicky mluvící vojáky včetně uniforem a několik desítek ukořistěných amerických vojenských vozidel ale nebylo příliš vyhověno – nakonec se musel velitel spokojit s několika polofunkčními americkými tanky, které nakonec nahradil německými tanky s americkými poznávacími znaky. Ještě hůře pak dopadlo hledání vhodných mužů. Přestože si Hitler představoval několik divizí dokonale anglicky mluvících Němců nerozeznatelných od Američanů, během necelých 5 týdnů nebylo možné takovéto muže najít.
Pouze 10 mužů totiž umělo anglicky na požadované úrovni včetně amerického přízvuku. Dalších zhruba 30 umělo anglicky bez US přízvuku, dalších 150 umělo anglicky obstojně a zbylých 200 tvrdilo, že měli angličtinu na základní škole. Z této nesourodé skupiny poskládal Skorzeny tzv. jednotku Einheit Stielau čítající 150 vojáků, které poslal na jejich v podstatě sebevražednou misi. Podle zákonů války je totiž zakázáno bojovat v cizí uniformě a zajatí vojáci mohli být okamžitě popraveni jako zvědi, což se také stalo.
Kdo loni vyhrál Světovou sérii?
I když se vojákům z řad Einheit Stielau jakž-takž dařilo mást Američany falešnými cedulemi a vymyšlenými rozkazy o ústupu, měla Skorzenyho jednotka mnohem větší psychologický dopad. Američanům velice brzo došlo, co se děje a za chvíli se o této bájné jednotce mluvilo snad v každém zákopu. Aby se předešlo dalším zmatením, rozhodli se američtí vojáci namátkou pokládat svých spolubojovníků otázky, na které mohli vědět odpověď jen skuteční Američané. Bohužel, ne každý americký voják si dokázal vzpomenout, kde leží které hlavní město, nebo který tým v té době vypadl z baseballové ligy. Ještě hůř na tom pak byli Britové, kteří neměli o amerických reáliích o nic větší přehled než Němci
Své o tom věděl britský polní maršál Bernard Montgomery. Mezi Američany se totiž roznesla zpráva, že jeden z Němců má vypadat přesně jako britský vojevůdce. Když Montgomery uraženě odmítl jedné americké hlídce odpovědět, vytáhli odhodlaní vojáci rozzuřeného maršála z auta a přivázali ho v nedaleké stodole. Doběla vytočený Montgomery jim pak celé hodiny nadával a vyhrožoval vojenským soudem, dokud jej jeden z britských důstojníků nepoznal a nerozvázal. Když se o tom dozvěděl americký generál Dwight Eisenhower, který Montgomeryho neměl zrovna dvakrát v lásce, prohlásil, že to byla nejlepší věc, jakou kdy Skorzeny udělal.
Navzdory ambiciózním plánům ale Operace Greif podobně jako celá Bitva v Ardenách katastroficky ztroskotala. Když Američanům došlo, co mají Němci v plánu, ztratila celá akce smysl a zbytek vojsk byl zařazen do oslabených divizí. Zajaté Němce pak čekal osud všech špionů – rychlá poprava.