fb pixel
Vyhledávání

Herbert Masaryk, ten méně známý Masarykův syn: Talentovaného malíře a profesionálního sportovce dohnala válka

+ DALŠÍ 3 FOTKY + DALŠÍ 4 FOTKY

Tomáše Garrigue Masaryka a jeho syna Jana Masaryka zná pravděpodobně každý, kdo si alespoň jednou na základní škole otevřel učebnici vlastivědy či dějepisu. Ostatní členové Masarykovy rodiny jsou poněkud upozaděni silnými osobnostmi dvou zmíněných mužů, to jim však neubírá na významnosti. Janův starší bratr Herbert byl možná tím méně známým synem velkého muže, zároveň byl ale také talentovaným a uznávaným malířem. Talentu totiž v Masarykově rodině rozhodně nebylo málo, každé z dětí bylo obdarované určitým nadáním.

Jan Fiedler
Jan Fiedler 1.5.2020, 11:49

Herbert Masaryk, syn svého otce

Tomáš Garrigue Masaryk, prezident osvoboditel, je jednou z největších nejen politických osobností a ikon našeho státu. V jeho šlépějích skrze politiku pokračoval syn Jan Masaryk, který se stal 5. ministrem zahraničí Československa. Velice známá je aféra spojená s Janovou smrtí, kterou se dodnes nepodařilo s jistotou objasnit. V únoru roku 1948 totiž odmítl rezignovat a o několik dní později vypadl z okna – případ byl uzavřen až v roce 2003 jako vražda s neznámým pachatelem, spekulovalo se však také o sebevraždě.

Podobně tragický osud potkal i druhého Masarykova syna Herberta. Herbert Masaryk se narodil na prvního máje v roce 1880 ve Vídni jako druhorozené dítě Tomášovi a Charlotte Garrigue Masarykovým. Herbertovi i ostatním dětem se pochopitelně již od mala dostávalo kvalitního vzdělání a obecného přehledu, což se asi v rodině myslitele a filosofa TGM dá očekávat. Herbert Masaryk měl jasno již od mala. Vzhlédl se v umění a začal se věnovat malbě i kresbě. S uměním se setkával denně, ať už prostřednictvím děl Mikoláše Aleše nebo skrze otcova kamaráda malíře Hanuše Schweigera. Herbert vystudoval UMPRUM (tehdy ještě střední školu) a vydal se na cestu do Itálie a Belgie, kde si hodlal rozšířit nejen umělecké obzory. Malířství studoval konkrétně ve Florencii (1900 až 1901) a v Antverpách (1901 až 1902).

Herbertovo malířství se neslo v duchu impresionismu, expresionismu a také secese. Věnoval se především dílům portrétním a krajinomalbám. Herbert Masaryk byl uznávaným malířem již za dob svého života, nesetkal se tedy s „Van Goghovým problémem“. Oceňován je kritiky a kunshistoriky i po své smrti, smutným faktem však je, že přibližně třetina jeho obrazů (zejména z období let 1905 až 1915) je ztracena.

Ačkoli byl Herbert Masaryk součástí armádních odvodů, na vojnu nikdy nenastoupil, a to i přesto, že byl profesionálním sportovcem. Hrál hokej za Slavii Praha, a dokonce i za reprezentační mužstvo Čech, ale holdoval také fotbalu. V roce 1905 byl během vojenského výcviku ze zdravotních důvodů z armády propuštěn. Dokonce i u mnohem přísnějších odvodů v roce 1914 na počátku první světové války byl uznán za nezpůsobilého vojenské služby. V době, kdy hrál vášnivě fotbal si totiž přivodil úraz, díky kterému si mohl „vyhodit a nahodit“ lopatku, což lékařům očividně stačilo.

Osudové východní Čechy

K Herbertovým současníkům - umělcům patřil například Emil Filla, Josef Šíma, Otto Gutfreund nebo Antonín Slavíček. Právě se Slavíčkem jezdíval Herbert malovat do východních Čech, konkrétně do Kameniček. Když Antonín Slavíček tragicky zahynul, Herbert Masaryk si osvojil jeho děti a oženil se s vdovou po zesnulém příteli. Herbert Masaryk navštěvoval kromě Kameniček i další malá městečka a obce, například jezdíval do obce Borová, kterou znal z mládí a kde se věnoval krajinomalbě.

Právě pobyt v Borové se mu stal osudným. České země byly v roce 1915 již naplno zapojeny do probíhající první světové války, skrze české území putovalo velké množství válečných veteránů a uprchlíků, především z oblasti Haliče. Tito lidé na tom pochopitelně často nebyli dobře ani psychicky, ani fyzicky - trpěli všemožnými zraněními a také chorobami, konkrétně tyfem. Když Herbert Masaryk jednou procházel skrze nádraží v Borové, skvrnitým tyfem se nakazil, a to se mu nakonec stalo osudným.

Tragická smrt Herberta Masaryka

Herbert Masaryk, jenž se obával nakažení svých blízkých, se odebral do bytu svých rodičů, kde se na lůžku léčil. Ačkoli byl v dobré kondici, koneckonců to byl profesionální sportovec, choroba postupovala rychle a organismus zatěžovala velice intenzivně. V noci ze 14. na 15. března roku 1915 se jeho zdravotní stav zhoršil a on brzy nad ránem zemřel. Herbertova manželka Míla se tak stala již podruhé během pěti let vdovou – i takové byly konsekvence hrůzostrašné války. Herbert Masaryk se sice shodou náhod válce vyhnul, ta ho však o rok později přeci jen dohnala. Závěr Herbertova života se nedá popsat jiným slovem než tragédií. Ze tří Herbertových narozených dětí se dospělosti dožilo jen jedno. Čtvrté dítě, které se dospělosti dožilo také, Herbert již poznat nestihl, jelikož se narodilo až po jeho smrti. Přestože předčasně zemřel v útlém věku 34 let, jeho dvě děti (dcery Anna a Herberta) se paradoxně staly jedinými pokračovateli rodu Masarykových. V roce 1993 byla uspořádána velká výstava jeho děl na Národní třídě, kterou zahájil za přítomnosti obou Herbertových dcer prezident Václav Havel. Výstavu údajně navštívilo přes padesát tisíc osob.

Podobné články

Doporučujeme

Další články