Henry Ford Evropy: Zakladatel Citroënu zavedl pásovou výrobu i splátkový prodej automobilů – G.cz
Vyhledávání

Henry Ford Evropy: Zakladatel Citroënu zavedl pásovou výrobu i splátkový prodej automobilů

André-Gustave Citroën
Zdroj: Autor: Lars-Göran Lindgren Sweden – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=1396702

Když se řekne Citroën, všem se samozřejmě vybaví francouzský výrobce automobilů, který vyrábí a prodává vozidla po celém světě. Za úspěchem firmy však stojí podnikatel a vizionář André-Gustave Citroën, jenž se zapsal do historie nejen jako schopný byznysman, ale i jako nadčasový marketér a průkopník v oblasti pásové výroby v Evropě.

Martin Miko
Martin Miko 5.2.2021, 12:57

Výrobce aut, který myslel na zákazníky i zaměstnance

André-Gustave Citroën se narodil 5. února 1878 do holandsko-židovské rodiny. Jeho otec byl obchodník s drahými kovy, zatímco zbytek rodiny obchodoval s citrusovými plody pod značkou Limoenman. Andrého dědeček si však změnil jméno na Citroën, což je holandské označení pro citrón. André-Gustave Citroën sice pocházel z židovské rodiny, ale jeho kořeny byly holandsko-polské, jelikož jeho matka Masze pocházela z Varšavy. Když se všichni společně přestěhovali do Paříže, netrvalo dlouho a Andrého otec se kvůli pracovním neúspěchům zavraždil. Chlapci bylo tehdy pouhých 6 let.

Vyrůstání v Paříži bez otce nebylo pro Andrého příliš jednoduché. Útěchu nalézal v knihách od Julesa Verna, ve kterých obdivoval technologické zázraky, jež ho inspirovaly v pozdějších letech. Možná i z těchto důvodů nakonec v roce 1884 ukončil studium na střední škole Concorde, a pak nastoupil na prestižní polytechnickou školu, z níž si odnesl titul inženýra. K velkoobjemové výrobě silných a hospodárných automobilů se André-Gustave Citroën rozhodl až v roce 1916. Předtím se věnoval výrobě munice. Vlastnil dokonce továrnu v Quai de Javel. Mezitím si ještě stihl nechat patentovat ocelové šípové ozubení kol, kterého si všiml u čerpadla vody ze studni. Na základě tohoto patentu vytvořil převod v motoru, jenž jeho automobilka používá dodnes, a dokonce ho má i ve svém logu.

André-Gustave Citroën byl fascinován pásovou výrobou, se kterou přišel americký výrobce automobilů Henry Ford. Proto se rozhodl, že ji uplatní ve svých podnicích také. A tak ji za první světové války uplatnil při výrobě munice ve své továrně. Po válce svou zbrojovku přeměnil na automobilku, a v roce 1920 už vyráběl 12 tisíc vozidel ročně. O rok dříve to přitom bylo pouhých 2 810 kusů.

Kromě pásové výroby se André-Gustave Citroën zapsal do historie i dalšími počiny. V rámci svého podnikání se totiž snažil jít zákazníkům na ruku, takže jim umožnil například kupovat jeho vozidla na splátky nebo dávat na svá vozidla záruku. Rovněž myslel i na náhradní díly pro automobily, tudíž disponoval vlastním katalogem, ve kterém si mohli zákazníci vybírat. Kromě služeb věřil i poctivému marketingu, proto své výrobky spojoval se slavnými osobnostmi a kuriózními činy. Například se nebál vozidla značky Citroën testovat na Sahaře. André chtěl svou značku spojovat s celebritami a být otevřený veřejnosti, protože věděl, že je to dobré pro prodeje aut. K tomu všemu ho navíc napadlo rozvíjet i další služby, jež byly spojené s automobilovou dopravou. I proto pod záštitou své firmy založil například autoškolu, taxikářskou firmu, pojišťovnu nebo linku autobusů, čímž si zaručil budoucí řidiče i majitele vozidel.

Citroën myslel nejen na své zákazníky, ale i na zaměstnance. Jejich spokojenost pro něj byla důležitá, a proto se rozhodl, že ve svých továrnách zavede bezplatnou zdravotní péči nejen pro ně, ale i pro jejich děti. Mladé rodiny podporoval i jiným způsobem. Například ženy po porodu měly placenou dovolenou, pro matky měl pro změnu k dispozici školky, školy i závodní jídelny. André-Gustave Citroën přišel jako první se 13. platem i speciálními pracovními pozicemi pro invalidy.

André-Gustave Citroën měl bohužel i své stinné stránky. Byl to vášnivý milovník hazardu, což se mu stalo osudným. Do cesty mu navíc vstoupila hospodářská krize a nastupující nacismus. Nakonec byl donucen odejít z krachující firmy do důchodu. V roce 1935 zemřel na rakovinu žaludku. Bylo mu pouhých 56 let.

Podobné články

Doporučujeme

Další články