Zaměstnanci mají samozřejmě stravenky rádi, protože za své peníze dostanou papírek, který má vyšší hodnotu, než kolik za něj ve skutečnosti zaplatí, za cenu toho, že jsou omezeni místy, kde mohou nakupovat. Původní myšlenkou stravenek byla podpora stravování zaměstnanců ve stravovacích zařízeních, ale ve skutečnosti s nimi část zaměstnanců platí v maloobchodech, a někde vás za ně trochu pokoutně nechají si koupit i cigarety a alkohol, takže originální smysl stejně nemají. Název stravenka v sobě skrývá slovo stravné a né pivné ani kouřovné.

V praxi to chodí tak, že na stravence vydělá nejen zaměstnanec, který si většinou doplácí pouze 45 % z ceny z hodnoty stravenky, ale i zaměstnavatel, který při hledání zaměstnance může „uplatit“ budoucí pracovní sílu zajímavým benefitem. Stravenky jsou navíc daňově uznatelný příspěvek na stravování zaměstnanců. Třetím subjektem, který na stravenkách vydělá, je samozřejmě vydavatel stravenek, který na úkor obchodníků a stravovacích zařízení získá provizi za výkup stravenky. Ti si z ceny stravenky vezmou okolo 5 % z celkové hodnoty přijatých stravenek. Vzhledem k tomu, že zaměstnanci je uplatňují primárně během obědů, tedy v době, kdy se prodávají cenově zvýhodněná obědová menu, to restauratérům a hospodským rozhodně neprospívá.

Otázkou je, jestli by nebylo nejlepší zrušit stravenky úplně. Stejně se jedná jen o administrativní zátěž, ze které těží jen někteří. Místo toho by bylo lepší dát lidem více peněz a stát by tím mohl přispět snížením výše odvodů za zaměstnance, když se bude opět a znovu zvyšovat minimální mzda.

A zde je 7 nejčastějších marketingových triků, které využívají obchodníci.