Přesto, že se Číňané v létě zapřísahali, že tvrdě zasáhnou proti obchodu s luskouny a jejich užití v “tradiční medicíně”, luskouní šupiny jsou pořád na trhu. V nových nařízeních totiž existuje velká spousta trhlin, kterých se dá snadno využít. Otázka je, jestli jsou tam omylem nebo záměrně.
Luskounova pomsta
Britský komik Dara O’Brian říká, že neexistuje nic takového jako alternativní medicína. “Vědci vyzkouší všechno a to, co funguje, je medicína!” říká. A řada z nás pravděpodobně může s podobným prohlášením souhlasit, existují celé kultury, které přikládají alternativní nebo “tradiční” medicíně velký význam.
Čína například nám svou láskou k tradiční medicíně dává právě teď pořádně zabrat. Asi víte, že se nakonec oproti původním předpokladům ukázalo, že nový typ koronaviru přeskočil na člověka nejspíš z luskouna. Konkrétně z kusu luskouna. To je takový pásovce připomínající roztomilý hmyzožravý savec. Proč jsou po něm Číňané tak posedlí? Kvůli tradiční medicíně.
Šupiny luskounů prý mají pomáhat s artritidou, laktací, plodností a krevním oběhem. Je to prostě všelék. Podobně jako nosorožčí roh nebo tygří penis svědčí erekci. I luskouní maso má mít pozitivní vliv na organismus a když se na mokrých trzích porcuje za syrova, pak vznikají světové pandemie. Od luskounů je to tak trochu pomsta celému světu. Od šedesátých totiž pytláci přivedli většinu jejich druhů na pokraj vyhynutí.
S příchodem koronaviru se ale mělo všechno změnit.
Kouř a zrcadla
Začátkem června čínské úřady vyřadily luskouní šupiny i maso z ingrediencí, které se smějí používat pro účely tradiční medicíny a přidělili jim nejvyšší stupeň ochrany. Takový mají například pandy. Ochránci zvířat jásali a lidé, kteří nechtějí umřít na smrtící chřipku taky. Jenomže…
Tento týden vyšel v měsíčníku EIA (Environmental Investigation Agency) článek Smoke & Mirrors, který upozorňoval na to, že v pár měsíců starých rozhodnutích Číny je hned několik velice snadno zneužitelných děr. Autoři z EIA našli celkem 221 společností, které stále mají licenci k prodeji produktů obsahujících části luskouna. Podle všeho totiž i pod novými regulacemi mohou společnosti vyrábět nějakých 64 produktů, pokud ovšem použijí části luskounů, které už jsou součástí “národních zásob”. Logika je jednoduchá, máme tady nasekaných padesát zvířat, takže je ještě rozprodáme a končíme. Problém je v tom, že čínské národní zásoby jsou, jak píše původní zpráva, “zahaleny tajemstvím a zdánlivě nekonečné”.
Navíc se podle všeho cena luskouních šupin na černém trhu výrazně nemění, takže se předpokládá, že zvířata umírají v rukou pytláků nadále, jenom se tentokrát všechno žene přes síť národních zásob. Luskouni tedy mohou mít na papíře stejný status jako pandy, ale nikdy nebudou pro čínskou vládu tak důležití, protože na rozdíl od pand se nedají moc použít při mezinárodním vyjednáváním.
Místopředseda a europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský například už začátkem minulé karantény mluvil o tom, že je třeba, aby EU zatlačila na Čínu skrz mokré trhy. "Je to něco, co se pokusím v Evropském parlamentu znovu otevřít," řekl Géčku místopředseda KDU. "Existuje dost indicií, že právě ty trhy jsou místem, kde se poprvé objevují nejrůznější viry." Už v minulosti Zdechovský upozorňoval, že v těchto otázkách může na Čínu tlačit jedině EU jako silný partner.
Zodpovědný přístup k luskounům měl být prvním krokem Číny k šetrnějšímu zacházení s přírodou. Není to ostatně tak dávno, co prezident Si prohlásil, že země pomalu míří k uhlíkové neutralitě. Ale věřit Číně je naivní. Evidentně.
Podobné články
Martin Miko
Kateřina Horáková
Doporučujeme
Jan Fiedler
