Teroristický útok z 11. září 2001 utkvěl v mysli nejen všem Američanům, ale celému světu. Doposud se jedná o jednu z největších tragédií v americké moderní historii a samotná událost je i v současnosti obklopena otazníky, rozdílnými pohledy a konspiračními teoriemi. Ve stínu této nechvalně proslulé tragédie však zůstala upozaděna událost z 26. února roku 1993, kdy došlo k prvnímu teroristickému útoku na Světové obchodní centrum. Šestisetkilová bomba měla tehdy zdevastovat základy severní věže a zajistit tak její zřícení. Útok se sice nezdařil, přesto jsou jeho důsledky nezanedbatelné. Od události dnes uplynulo přesně 28 let.
Krušné časy Světového obchodního centra
Když 11. září roku 2001 naletěli teroristé s letadlem do Dvojčat, celý svět jako by se zastavil. Většina lidí, co událost vědomě zažila, si dodnes pamatuje, jaké činnosti se v danou chvíli věnovali. Takovou sílu a dopad může mít teroristický útok, ke kterému došlo již před 20 lety. Člověk by si řekl, že se snad Spojené státy ve své moderní historii s ničím podobným a v podobném rozsahu nesetkaly, což by bylo také důvodem, proč byl útok tak šokující. Opak je pravdou. K podobnému útoku již v minulosti došlo. Také se jednalo o teroristický útok a cílem bylo i tehdy Světové obchodní centrum.
Světové obchodní centrum bylo svého času naprostou dominantou čtvrti Manhattan. Jednalo se o sedm kancelářských budov, mezi nimiž vyčnívala dvojice výrazných mrakodrapů, Severní a Jižní věž, budova číslo 1 a budova číslo 2 – Dvojčata. Obě totožně vypadající věže byly zničeny 11. září roku 2001 zásahem Boeingu 767 a je nutno uznat, že si za svou existenci zažily krušné časy.
26. února roku 1993, tedy 8 let před svým zničením, se Dvojčata poprvé stala cílem teroristů. A rozhodně se tehdy nejednalo o chabý útok s petardami a prskavkami, třebaže byla událost prakticky zastíněna 11. zářím. Teroristé byli v roce 1993 vybaveni bombou o váze šesti set kilogramů, přičemž hodlali srovnat se zemí obě budovy a zabít tak desítky tisíc lidí.
Bomba ve žluté dodávce
Útok byl naplánován skupinou teroristů, včetně Razmiho Yousefa, Mahmuda Abouhalimy, Mohammada Salameha, Nidala A. Ayyada, Abdula Rhmana Yasina a Ahmeda Ajaje. Všech šest zmíněných bylo mimochodem mezi lety 1994 a 1997 zatčeno a usvědčeno, trestu tedy neunikli. Více než půltunová výbušnina na bázi nitrátu močoviny a vodíku byla umístěna na podzemní parkoviště severní budovy. Na místo byla dopravena ve žluté dodávce Ford Econoline, jež byla i s bombou na parkovišti ponechána. Mohlo to vůbec být ještě jednodušší?
Nutno podotknout, že hned poté, co roku 1992 hlavní organizátor Ramzi Yousef a Ahmed Ajaj dorazili z Pákistánu do USA, byl Ajaj zatčen z důvodu držení plánů a pomůcek na sestavení bomby. Yousef však přes imigrační kontrolu přešel. Jakým zázrakem se mu to povedlo, nikdo dost dobře netuší. Den před samotným útokem byla navíc zmíněná žlutá dodávka nahlášena jako ukradená, přičemž žlutá není zrovna tou nejnápadnější barvou. Teroristé měli tedy od počátku buďto notnou dávku štěstí, nebo v celé akci sehrály úlohu i jiné vlivy. To je však čistě spekulativní pohled.
K výbuchu došlo ve 12:17. Exploze vytvořila „kráter“ o velikosti 60 na 30 metrů, zničila několik podzemních železobetonových pater a „otřásla“ s celou budovou. Největším problémem byl kromě samotné exploze výpadek proudu, jenž uvěznil lidi ve výtazích, a také extrémně hustý dým, který vystoupal až do 93. patra obou věží. Útok si vyžádal šest obětí včetně jedné těhotné ženy a přes tisíc zraněných. Kdyby byla bomba v garáži lépe umístěna, exploze by strhla celou budovu a ta by následně strhla k zemi i svou sestru.
Situace těsně po výbuchu nebyla vůbec příznivá. Přestože se útok nezdařil podle plánu, účinky byly devastující. Ve výtazích byly uvězněny stovky lidí, ostatní zase ohrožoval kouř a vzniklé požáry. Ve výtahu byla mezi 35. a 36. patrem po dobu pěti hodin uvězněna také sedmnáctičlenná skupinka dětí z mateřské školky, jež byla na cestě dolů z pozorovací paluby Jižní věže. Toho dne bylo z budov úspěšně evakuováno okolo padesáti tisíc lidí.
Pomsta za Palestinu
Hlavní iniciátor celé akce Ramzi Yousef doufal, že si útok vyžádá až 250 tisíc obětí. Dle jeho slov mělo jít o pomstu za americkou podporu Izraele proti Palestině. Těsně před útokem také údajně rozesílal do různých novinových plátků dopisy se třemi podmínkami. Yousef požadoval ukončení americké pomoci Izraeli, ukončení diplomatických vztahů USA s Izraelem a závazek USA ukončit zasahování „do vnitřních záležitostí kterékoli ze zemí Středního východu“. Pokud by požadavkům nebylo vyhověno, měly po útoku z února roku 1993 následovat další. V dopisech také Yousef připustil, že se jedná o teroristický čin, nicméně dle jeho pohledu byl oprávněný, jelikož „terorismus, který praktikuje Izrael a Amerika ho při tom podporuje, musí být konfrontován podobným terorismem“. Yousefovy výhružky nakonec vyšly na prázdno, když byl roku 1997 zadržen, obviněn a usvědčen. Amerika si v tu chvíli pravděpodobně myslela, že to nejhorší má již za sebou. Nevěděla, že ji čeká 11. září 2001 a události s tímto dnem spojené.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
