To není hvězda
Buď máte balkón nebo máte aspoň okno s výhledem na oblohu. Případně můžete vylézt na střechu. A když nemůžete ani jedno z toho, klidně v noci vyražte z baráku, je nízká pravděpodobnost, že někoho potkáte. Zkrátka okukování noční oblohy je zdravý a s karanténou velice dobře slučitelný koníček, který byste právě v dubnu měli začít provozovat. Pokud už jste nezačali.
A možná začali, protože první pozoruhodné úkazy se na nebi dějí celý duben. Tak třeba od 14. dubna do dneška jste mohli vidět docela zřetelně na obloze další planety naší Sluneční soustavy. V úterý brzo ráno se nedaleko našeho Měsíce objevil Jupiter. Což pro normální lidi znamená docela zajímavou podívanou a pro spoustu podivných lidí to znamená, že Blíženci skočí z mostu nebo tak něco.
Lidé s teleskopem nebo i lepším dalekohledem mohli dokonce vidět čtyři největší měsíce Jupiteru. S podobným vybavením mohl včera brzo ráno někdo zahlédnout nad Měsícem nažloutlou hvězdu… což nebyla hvězda, ale Saturn. A konečně dnes ráno bylo možné s dalekohledem zahlédnout Mars.
Prší kamení, něco si přej
Pokud jste ale nic z toho nestihli, nezoufejte, protože do konce dubna vás čeká ještě jedna astronomická podívaná. A to podívaná s dlouhou tradicí. Jakože extrémně dlouhou tradicí. V dubnu totiž budeme moci pozorovat Lyridy. To je meteorický roj pojmenovaný podle souhvězdí Lyry, ze kterého “vyletuje”, alespoň tak se to zdá našim očím. A proč je to podívaná s dlouhou tradicí? No, Lyridy jsou lidstvu známé už 2600 let.
Mhm, ano. Když vyskotačíte koukat na Lyridy, uvidíte to samé představení, které sledoval Rudolf II., Kleopatra nebo Jan Žižka. Do určitého bodu ve svém životě. Něco takového vám dá perspektivu nejen kosmickou, ale i lidskou. Což by nám mohlo v těchto těžkých časech aspoň na chvíli vrátit klid na duši.
Navíc, letos jsou na pozorování Lyrid skoro ideální podmínky. Vrcholu dosáhne pršení šutrů z vesmíru 21. a 22. dubna, kdy bude Měsíc jenom kousek od novu, takže vám nic nebude svítit do očí a vy můžete meteory pozorovat nerušeně.