Vesmírná stanice Mir páchla plísní a pomalu se rozpadala: Přesto v ní chtěli bohatí Američané natáčet reality-show – G.cz
Vyhledávání

Vesmírná stanice Mir páchla plísní a pomalu se rozpadala: Přesto v ní chtěli bohatí Američané natáčet reality-show

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Před 19 lety došlo k řízené destrukci ruské vesmírné stanice Mir. Přesluhují sovětský kolos měl mít přitom úplně jiný osud. Chybělo málo a mohli jsme se dočkat prvního kosmického televizního studia…

Arian Ebrahimi
Arian Ebrahimi 23.3.2020, 14:45

Poslední sovětský triumf

Pamatujete si vesmírnou stanici Mir? Poslední triumf sovětského kosmického inženýrství byl v 90. letech celkem populární kulisou nejrůznějších hollywoodských vesmírných dobrodružství. Zatímco Robert Zemeckis z něj v Kontaktu udělal jen dočasné útočiště Johna Hurta, Michael Bay jej v Armageddonu rovnou odpálil v gigantické explozi jemu vlastní. Není divu, že si filmaři Mir tak moc oblíbili. Vždyť většina kosmického dobývání se v devadesátkách odehrávala právě tam. Po pádu Sovětského svazu totiž kolabující ruské ekonomice nezbyly peníze ani na výplaty vlastním zaměstnancům, natožpak na největší mimozemský objekt své doby. A tak se zrodil ambiciózní mezivládní projekt Shuttle-Mir, který by se dal popsat jako taková velká zkouška před sestrojením Mezinárodní vesmírné stanice (známé pod zkratkou ISS), která dodnes prolétá nad našimi hlavami.

Kořeny ISS totiž sahají až do 80. let, kdy z popudu Ronalda Reagana začaly Spojené státy vyvíjet svůj vlastní Mir, který měly navštěvovat americké raketoplány. V Sovětském svazu měly přesně opačný problém – stanice by byla, ale než se stihly nasadit nové ruské raketoplány do pořádného provozu, padla ž333elezná opona a s ní i největší komunistický stát na světě. Projekt Shuttle-Mir, který byl schválen v roce 1993 řešil oba tyto problémy. Americké raketoplány si mohli otestovat spojení s vesmírnou stanicí a Rusové konečně získali potřebné finance k provozu stárnoucího Miru. Mezi lety 1993 až 1998 došlo k 11 misím raketoplánu k Miru a obě velmoci si poprvé otestovali společnou správu vesmírné stanice, čímž získali potřebnou přípravu k vypuštění ISS. Při posledních misích ale začali Američané dávat silně najevo, že Mir, který byl na oběžné dráze od poloviny 80. let prostě už zoufale přesluhuje.

Starý sklep na oběžné dráze

Kromě incidentů jako byl požár či kolize s nákladní lodí, které na pocitu bezpečí zrovna nepřidaly, byl Mir prostě starý – jeden astronautů NASA popsal, že vzduch ve stanici páchl jako starý vlhký sklep. Jiní si zase stěžovali na nepříjemný chemický odér, který se linul z porouchané ventilace. Ke konci 90. let došlo v Moskvě k rozhodnutí, že do konce tisíciletí bude Mir opuštěn a poslán na řízenou demolici v atmosféře. Jenže, jak praví stará poučka, kterou zná každý student marketingu – všechno má svého kupce. I přesluhují plesnivá sovětská vesmírná stanice.

Skupina bohatých amerických podnikatelů a nadšenců do vesmíru založila v roce 1999 společnost MirCorp. Ruské hospodářství, které se nacházelo těsně nad hranicí státního bankrotu nutně potřebovalo peníze, vesmírný program nevyjímaje. Zástupci MirCorpu přišli do Ruska s ambiciózní nabídkou – Rusové se budou za americké peníze dále starat o Mir a MirCorp udělá z rozpadající se stanice turistickou destinaci pro vesmírné dobrodruhy. A jako by toho nebylo málo, mělo se z Miru stát plnohodnotné vesmírné televizní studio, odkud by se vysílala nová reality-show pro stanici NBC s názvem Destination Mir.

Rusové souhlasili, a i když byl Mir připraven k deorbitaci, poslal MirCorp ke stanici první soukromě financovanou vesmírnou misi, kdy byl pomocí ruské lodě Sojuz Mir opět vytažen na vyšší oběžnou dráhu, aby měli podnikatelé čas celý projekt připravit. Jenže, jak už to v těchto případech bývá, do všeho se vložila americká vláda, která celé vesmírné dobrodružství MirCorpu považovala za obrovský hazard. Na americký nátlak tak obě strany z projektu odstoupili a Mir byl 23. března 2001 poslán nad Tichomoří, kde shořel v atmosféře. Příběh měl přesto ještě drobnou kosmickou dohru – jedním z investorů v MirCorpu byl totiž boháč Dennis Tito, který využil situace, a nakonec se na oběžnou dráhu přeci jen podíval, když v dubnu 2001 navštívil tehdy ještě zbrusu novou ISS.

Podobné články

Doporučujeme

Další články