Chanuce se často v nežidovských kruzích přezdívá „židovské vánoce“ a jako obvykle by tohle přiléhavé pojmenování nemohlo být dál od pravdy. Je sice pravda, že Chanuka, neboli „zasvěcení“ často připadá na konec roku a konkrétně letos je to ode dneška do 30. prosince, ale její základ leží úúúúúplně jinde.
Zázračná historie
Potom, co Alexandr veliký protáhl s armádou celý známý svět a pak si jako na potvoru umřel, rozdělila se jeho říše mezi jeho nejlepší generály. Tak třeba Ptolemaiovi a jeho rodu připadl Egypt, proto je ostatně nejslavnější egyptská vládkyně Kleopatra spíš Řekyně než Egypťanka. Nás ale zajímá tehdejší Malá Asie, kde si vládl rod Seleukovců. Pod ní a pod seleukovskou nadvládu spadala i více či méně autonomní ovlast Judsko, kde, jak můžete tušit žili Židé. Ti odváděli Sýrii daně a uznávali jejich zákony a na oplátku požívali náboženské svobody, mohli zastávat veřejné funkce, zabývat se obchodem a tak podobně.
Ve druhém století před naším letopočtem, ale začínají vztahy mezi Židy a Seleukovci dřít, výboje a neshody jsou stále častější, syrský král Antiochus IV. musí potlačit několik menších povstání a nakonec mu rupne v kouli a vytáhne na Judsko. Židé jsou masakrováni, judaismus je postaven mimo zákon a v neposlední řadě nechá Antiochus vyrabovat jeruzalémský Chrám, jehož tradice se táhne až ke starozákoním postavám jako je král Šalamoun nebo Mojžíš. A aby král ukázal pěkně hezky řecky vztyčený prostředníček, nechá v nejsvětějším židovském chrámu postavit sochu boha Dia.
To vyprovokuje doposud největší povstání, jehož hlavní postavou je Juda, neboli Jehuda ha-Makabi, tedy Juda „Kladivo“. Proto se taky povstalcům říká „makabejští“, na ty si možná vzpomínáte, protože o nich v jedné epizodě přátel mluví Vánoční pásovec Ross.
Juda dobyje zpátky Chrám a židé ho znovu chtějí vysvětit. Jenomže na vysvěcení chrámu potřebujete rozžehnout chrámovou menoru, slavný sedmiramenný svícen… a židé v chrámových zásobách najdou jenom jednu malou konvičku oleje, která vystačí zhruba na den svícení. Bez ohledu na to svíčky zažehnou… a ty pak zázračně hoří celých osm dní, což je čas, který je přesně potřeba pro výrobu nového oleje.
A tady vzniká Chanuka, neboli Svátek světel, který každoročně trvá přesně osm dní.
Co to teda znamená?
Chanuka připadá na 25. den měsíce kislev, který má střídavý počet dní, takže podle gregoriánského kalendáře je Chanuka svátek pohyblivý, ale vždy padá do období od konce listopadu do konce prosince. Jak už bylo řečeno, trvá osm dní a protože je to z náboženského hlediska méně významný svátek, židé nedostávají omezení jako například při Šábesu nebo při sváteku Pesach. Většinou jsou ale pouštěni z práce domů dřív, aby stihli za soumraku zapálit svíčku. Podle judaismu totiž den začíná soumrakem dne předchozího. A takhle se postupně přidávají svíčky, dokud jich není osm.
Ze zjevných důvodů se během Chanuky jí jídla dělaná na oleji, například koblihy nebo bramboráky a zdravou tradicí je dávat peníze dětem a potřebným. Ve většině západních rodin se navíc zejména dětem dávají i hmotné dárky, proto Chanuka maličko splývá s Vánocemi, což je zároveň hezký způsob, jak zařídit, aby si židovské děti nepřipadaly během Vánoc odtrženi od svých kamarádů.
Děti také hrají chanukové hry, nejčastěji se čtyřhranou káčou, které se říká drejdl. Po jejích stranách jsou hebrejská písmena, která dohromady odkazují na olejový zázrak starého Chrámu a výherce hry dostává chanuka gelt, tedy chanukové peníze. Buď opravdové drobné peníze nebo čokoládové penízky.
Vojenský svátek
Oproti Vánocům není Chanuka svátkem míru a pokoje, ale obzvlášť Izrael ji slaví jako připomínku vítězství a je to oslava odvahy, vojenské zdatnosti a státnosti židů. Samozřejmě se v pojmech týkajících se svátku nachází bambiliony šifer a čísel spojené s hebrejskou abecedou a tak, ale… do nějakých kabalistických analýz se tady rozhodně pouštět nebudem, ještě bychom zrušili vesmír.
Takže všem našim ojarmulkovaným čtenářům: Hezkou Chanuku!
Podobné články
Doporučujeme
Martin Miko
Jan Fiedler
