Psal se 28. duben roku 1965, když americký prezident Lyndon B. Johnson vyslal do Dominikánské republiky více než 22 000 amerických vojáků, aby zabránil „komunistické diktatuře“, o níž tvrdil, že se v této ostrovní zemi nepochybně prosadí. Johnsonova akce vyvolala protesty v Latinské Americe a skepsi mnoha lidí ve Spojených státech.
Dominikánská republika
Problémy v Dominikánské republice začaly v roce 1961, kdy byl zavražděn dlouholetý diktátor Rafael Trujillo. Trujillo byl sice brutálním vůdcem, ale jeho silný antikomunistický postoj mu pomohl udržet si podporu Spojených států.
Jeho smrt vedla k nástupu reformistické vlády v čele s Juanem Boschem, který byl v roce 1962 zvolen prezidentem. Dominikánská armáda však Boschem a jeho liberální politikou opovrhovala. Bosch byl v roce 1963 svržen.
Dominikánskou republiku zachvátil politický chaos, protože o moc bojovaly různé skupiny, včetně stále roztříštěnější armády. V roce 1965 začaly síly požadující znovuzvolení Bosche útočit na vládu kontrolovanou armádou.
„Druhá Kuba“
Ve vládě Spojených států se rozšířily obavy, že v Dominikánské republice vzniká „druhá Kuba“; mnozí úředníci totiž měli silné podezření, že za násilnostmi stojí kubánský vůdce Fidel Castro.
Dne 28. dubna se tak v Dominikánské republice vylodilo více než 22 000 amerických vojáků podporovaných jednotkami poskytnutými některými členskými státy Organizace amerických států (instituce podobná OSN pro západní polokouli, které dominují Spojené státy). Během několika následujících týdnů ukončily boje a pomohly nastolit konzervativní nevojenskou vládu.
Prezident Johnson prohlásil, že přijal opatření, aby zabránil nastolení „komunistické diktatury“ v Dominikánské republice. Jako důkaz poskytl americkým novinářům seznamy podezřelých komunistů v této zemi. I zběžná prohlídka seznamu odhalila, že důkazy jsou velmi chatrné – někteří lidé na seznamu byli mrtví a jiné nebylo možné považovat za komunisty.
Politika dělových člunů
Mnoho latinskoamerických vlád i soukromých osob a organizací odsoudilo americkou invazi do Dominikánské republiky jako návrat k „diplomacii dělových člunů“ z počátku 20. století, kdy americká námořní pěchota pod sebemenší záminkou napadla a obsadila řadu latinskoamerických zemí.
Ve Spojených státech politici a občané, kteří byli skeptičtí již vůči Johnsonově politice ve Vietnamu, s posměchem hodnotili Johnsonova prohlášení o „komunistickém nebezpečí“ v Dominikánské republice. Podobná kritika vůči Johnsonově administrativě stále nabírala na intenzitě, ruku v ruce s tím, jak se Spojené státy americké stále více angažovaly ve válce ve Vietnamu.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
