Letecký most
Vzhledem k tomu, že Sověti odpojili západní Berlín od elektřiny, více než dvě třetiny dodaného materiálu tvořilo uhlí. V opačném směru se zpětnými lety přepravoval průmyslový export západního Berlína na Západ. Lety probíhaly nepřetržitě a na vrcholu berlínského leteckého mostu v dubnu roku 1949 přistávala letadla ve městě každou minutu.
Během leteckého přesunu panovalo vysoké napětí a tři skupiny amerických strategických bombardérů byly vyslány jako posily do Británie, zatímco přítomnost sovětské armády ve východním Německu dramaticky vzrostla. Sověti však nevyvinuli žádné větší úsilí, aby letecký přesun narušili. Známým specifikem leteckého mostu byly takzvané rozinkové a bonbónové bombardéry, které na blokované území „vyhazovaly“ rozinky, čokolády, bonbóny a sladkosti pro tamější děti.
Konec blokády
Jako protiopatření proti sovětské blokádě západní mocnosti rovněž zahájily obchodní embargo proti východnímu Německu a dalším zemím sovětského bloku. Dne 12. května roku 1949 Sověti od jedenáctiměsíční nepřetržité blokády upustili a první britské a americké konvoje tak po dlouhé době mohly projet „sovětským“ Německem, aby se dostaly do západního Berlína. Dne 23. května byla v Západním Německu formálně založena Spolková republika Německo.
V reakci byla dne 7. října ve východním Německu vyhlášena Německá demokratická republika, prototyp tehdejšího komunistického státu. Letecký most do Berlína pokračoval až do 30. září ve snaze vytvořit roční zásoby nezbytného zboží pro západní Berlín pro případ další sovětské blokády. K další blokádě sice již nedošlo, ale napětí studené války ohledně Berlína zůstalo vysoké a v roce 1961 vyvrcholilo výstavbou Berlínské zdi.
Zboření Berlínské zdi
S postupným slábnutím sovětské moci na konci 80. let začala komunistická strana ve východním Německu ztrácet moc. Desetitisíce východních Němců začaly utíkat ze země a koncem roku 1989 se začala bourat Berlínská zeď. Krátce poté začaly rozhovory mezi představiteli východního a západního Německa, k nimž se připojili představitelé Spojených států, Velké Británie, Francie a SSSR, o možnosti znovusjednocení. K tomu nakonec došlo 3. října roku 1990.
Dva měsíce po sjednocení se konaly celoněmecké volby a Helmut Kohl se stal prvním kancléřem sjednoceného Německa. Přestože k tomuto kroku došlo více než rok před rozpadem Sovětského svazu, pro mnohé pozorovatele sjednocení Německa fakticky znamenalo konec studené války.
Zdroj: History, Wikipedia