Ameriku objevil Kryštof Kolumbus, před ním k břehům Nového světa dopluli jen Vikingové, a i přesto je kontinent pojmenován po italském cestovateli Amerigu Vespuccim. Jak k tomu vlastně došlo? V tomto příběhu tkví jednoduchá pointa, a tou je jednoduchý lidský omyl či mystifikující domněnka. Německý kartograf Martin Waldseemüller totiž vydal společně s dalšími kolegy ze Saint-Dié knihu s názvem Cosmographiae Introductio, kde jako první použil pro objevený kontinent název Amerika. Omylem se totiž domníval, že Amerigo Vespucci byl prvním Evropanem, který tento nový světadíl „správně“ objevil a geograficky zdůvodnil. Kryštofa Kolumba a další mořeplavce tehdy nezmínil, čímž mimoděk zažehl dlouholetý geografický spor Vespucci vs. Kolumbus.
Nový světadíl, nebo východ Indie?
Deklarace nezávislosti Spojených států amerických byla ratifikována kontinentálním kongresem dne 4. července roku 1778, své jméno dostala Amerika však již dávno předtím. Byla pojmenována po Amerigu Vespuccim, italském cestovateli a průzkumníkovi, který se tehdy proslavil naprosto revolučním konceptem – země, k jejichž břehům Kryštof Kolumbus v roce 1492 připlul, jsou dle něj součástí samostatného kontinentu.
Nesmíme totiž zapomínat na to, co si lidé v době Kolumbova objevu o „nové zemi“ mysleli a proč se indiánům říká indiáni. Kryštof Kolumbus pojem „indián“ totiž nepoužil náhodou. Užíval ho v domnění, že se plavbou na západ přes Atlantik dostal k východním břehům Indie nebo přesněji k indonéským ostrovům.
Waldseemüllerova mapa
Mapa, kterou roku 1507 vytvořil právě Martin Waldseemüller byla první, která tento nový kontinent znázorňovala s názvem „Amerika“, v latinské verzi „Amerigo“. Mapa je obsažena ve slavné kosmografii Cosmographie Introductio, česky „Úvod do kosmografie“. Jedná se o stostránkovou knihu, která byla vydána v Saint-Dié-des-Vosges a nese datum 25. dubna 1507.
Skládá se ze dvou částí, přičemž první z nich obsahuje výklad mapy světa a poskytuje základní principy geometrie a astronomie, které mají čtenáři pomoci k tomu, aby dílo pochopil. Druhá část pak obsahuje nový latinský překlad Vespucciho od Jeana Basina de Sandaucourt a báseň Mathiase Ringmanna, humanisty ze Saint-Dié.
Mapa vznikla jako ambiciózní projekt ve francouzském Saint-Dié na počátku 16. století s jasným cílem – aktualizovat geografické znalosti plynoucí z nových a revolučních objevů konce 15. a začátku 16. století. Nejzajímavějším produktem tohoto výzkumného úsilí byla právě Waldseemüllerova velká mapa světa, do které zahrnul data shromážděná Vespuccim během cest do Nového světa v letech 1501 až 1502.
Pocta Vespuccimu objevu
Nové země na své mapě pojmenoval Waldseemüller jednotným názvem „Amerika“, jakožto uznání Vespucciho objevu, že v rámci Kolumbových a všech následujících plaveb na konci 15. století byl skutečně objeven nový kontinent. V knize humanistů ze Saint-Dié se totiž velice obšírně hovoří o čtyřech Vespucciho cestách, o Kolumbovi se však nezmiňují. V sedmé kapitole je následně právě Vespucci uznán za objevitele nového kontinentu, což je i důvod, proč mu vzdával Waldseemüller skrz pojmenování Nového světa poctu.
Za tuto podivnou a pozoruhodnou mystifikaci mohl pravděpodobně Vespucciho latinsky vytištěný leták z roku 1503 s názvem „Mundus Novus“, na němž byl uveden jako autor. Jednalo se o vyprávění o krajině, zvířatech i domorodcích z brazilského (tehdy neznámého) pobřeží, kde Vespucci zároveň sděloval, že se jedná o zcela nový díl světa. Právě tento leták Vespucciho proslavil, a právě tento leták se pravděpodobně dostal do rukou tvůrcům Cosmographiae Introductio.
Zdroje: LibraryOfCongres, Wikipedia, Reflex
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
