Den válečných veteránů
V 11 hodin 11. listopadu 1918 podepsalo Německo, v tu chvíli již zbavené pracovních sil a zásob a čelící hrozící invazi, ve vagonu u severofrancouzského města Compiégne dohodu o příměří se Spojenci. Hlavními signatáři příměří byli vrchní velitelé spojeneckých sil maršál Ferdinand Foch a německý zástupce Matthias Erzberger.
První světová válka si vyžádala celkem devět milionů mrtvých a 21 milionů zraněných vojáků, přičemž státy Německo, Rusko, Rakousko-Uhersko, Francie a Velká Británie přišly každý o téměř milion nebo více životů. Kromě toho zemřelo nejméně pět milionů civilistů na následky hladu, nemocí nebo nebezpečí spojeného s válečným děním.
Od té doby se zejména v Evropě, Spojených státech a v zemích Commonwealthu připomíná konec první světové války jako Den válečných veteránů, Den památky nebo Den příměří, a to právě 11. listopadu.
Atentát v Sarajevu
Počátek první světové války se datuje k 28. červnu roku 1914, kdy byl v Sarajevu v Bosně bosenským Srbem Gavrilo Principem zastřelen arcivévoda František Ferdinand, dědic rakousko-uherského císařství, i se svou manželkou. Právě tato událost je považována za hlavní podnět k vypuknutí Velké války.
Ferdinand tehdy prováděl inspekci císařských ozbrojených sil svého strýce v Bosně a Hercegovině, a to navzdory hrozbě srbských nacionalistů, kteří chtěli tato rakousko-uherská území připojit k nově nezávislému Srbsku.
Rakousko-Uhersko z útoku obvinilo srbskou vládu a doufalo, že incident využije jako ospravedlnění pro definitivní vyřešení problému slovanského nacionalismu. Protože však Rusko Srbsko intenzivně podporovalo, rakousko-uherské vyhlášení války bylo odloženo, dokud jeho představitelé nedostali od německého císaře Viléma II. ujištění, že Německo v případě ruské intervence podpoří Rakousko-Uhersko.
Začátek války
Dne 28. července Rakousko-Uhersko i přes stanovené a téměř „přijaté“ ultimátum vyhlásilo Srbsku válku a křehký mír mezi evropskými velmocemi se zhroutil. Dne 29. července začaly rakousko-uherské jednotky ostřelovat srbské hlavní město Bělehrad a Rusko, srbský spojenec, nařídilo mobilizaci vojsk proti Rakousku-Uhersku.
Francie, která byla zase spojencem Ruska, zahájila mobilizaci 1. srpna a vzájemně s Německem si vyhlásila válku 3. srpna. Po přechodu přes neutrální Lucembursko vpadla německá armáda v noci ze 3. na 4. srpna do Belgie, což přimělo Velkou Británii, spojence Belgie, vyhlásit válku Německu.
Zdroj: History, Wikipedia