Jsem typ člověka, který by jednoho dne nejspíš dokázal přijít pozdě i na svůj vlastní pohřeb. Samozřejmě by mi nemohla být přičítána jakákoliv vina - jen se proti mě zas spikl celý vesmír, to musíte uznat. Když už mě někdo nařkne, obhajuji se, že tuto neblahou vlastnost mi určitě spolu s genetickým materiálem předali rodiče (otče, matko, promiňte, na někoho to svést musím). To ovšem nic nemění na faktu, že mi častá nedochvilnost ztěžuje život (a jednoho dne možná i smrt).
Dáte-li stejně jako já příliš často na "poslední chvíli", okolnosti s vámi zametou. Proč se takto odevzdáváme náhodě, která dokáže být pěkná svině? Jsme jenom líná hovádka? (ano, pozn. red.) Zodpovědnost je pro nás cizím slovem? Nebo nám nějaká vyšší moc hází klacky pod nohy?
Úkoly a uzávěrky plnit v poslední den termínu? Že vás nával stresu vyhecuje k lepším výkonům? Ale prosím vás, co to kecáte za blbiny.
Na sraz s přáteli vždycky o třicet minut, nebo dokonce i celou hodinu později? Ti vás musejí mít vážně rádi.
Akademická čtvrthodinka pro každý příchod na hodinu, do práce, na schůzku? Máte snad doma na zdi minimálně tři diplomy z Matfyzu a jste doslova génius, bohužel nepoužitelný pro normální život? KE-CY.
Nedochvilnost, zpoždění a závody s časem se nevyplácí. Co si způsobíte sami, je na vašem triku. Ale když jde opravdu o spiknutí z vyšších sfér? Můžete jen tiše skřípat zuby. Tohle jsou čtyři příklady těch nejkatastrofálnějších zpoždění:
1. Zpozdila se vám menstruace
Za trest jste odsouzeni k domácímu vězení se svým genetickým materiálem na dvacet let. A klidně i víc, pokud potomek pozná výhody Mamahotelu.
2. Někde se "zasekla" vaše výplata
Třeba ji váš šéf "zapomněl" poslat. Několik měsíců. Rok, dva... Urgujete, rvete si vlasy, vyhrožujete, děláte hysterické scény. Ta svině proklatá pořád nic. Ještě na smrtelné posteli budete vzpomínat, jak jste jak magoři pětkrát denně kontrolovali účet.
3. Už více jak týden jste neměli stolici
Je to jasné. Umíráte. I tak ale doktora necháte až na další týden - určitě to ještě počká.
4. Mozek nestíhá vaše ústa
Zjednodušený název zní: "Huba jede nezávisle na naší hlavě". Tohle je bohužel závažná neurologická porucha. Hovadiny, které vypustíte z úst, vás mohou provázet napříč celým sociálním životem.
Nebuďte věčně opoždění. Modrou krví se určitě chlubit nemůžete, takže nemá smysl se odvolávat na "výsadu králů". Překonáte-li se, možná vás budoucnost ušetří výše zmíněných nepříjemností.
A jestli potřebujete poradit, jak přiznat vlastní chybu, podívejte se
SEM.