Děsivé bombardování Berlína: Na hlavní město nacistického Německa bylo svrženo 2267 tun výbušniny – G.cz
Vyhledávání

Děsivé bombardování Berlína: Na hlavní město nacistického Německa bylo svrženo 2267 tun výbušniny

Zdroj: Autor: Bundesarchiv, B 145 Bild-P054320 / Weinrother, Carl / CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0 de, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=5474888

Bombardovat Německo, či nebombardovat? To bylo to, oč na konci 2. světové války běželo americkému letectvu. Dnes je tomu právě 76 let od doby, kdy letectvo USA provedlo nálet na Berlín. Stalo se tak den před zahájením Jaltské konference, na které se sešli hlavní představitelé Sovětského svazu, Velké Británie a Spojených států amerických, aby společně projednali zásadní otázky 2. světové války.

Martin Miko
Martin Miko 3.2.2021, 12:13

Berlín pod palbou bombardérů

Přesně před 76 lety zaútočilo na Berlín 937 amerických létajících pevností B-17. Cíl byl jasný – zničit hlavní město Hitlerova Německa. Ostatně američtí letci s sebou vezli neuvěřitelných 2267 tun pum, které se nebáli použít. Během tohoto náletu zemřelo zhruba 22 tisíc lidí. Očima svědků se jednalo o jeden z nejničivějších útoků 2. světové války, jenž pokračoval i v dalších německých městech. Ostatně bombardování se nevyhly ani Drážďany, na které britsko-americké síly zaútočily o 10 dnů později. Na Dráždany padlo dokonce přes 3900 tun výbušných a zápalných (napalmových) pum, přičemž spojenecké síly disponovaly navíc počtem bombardérů, jenž se rovnal zhruba číslu 1300. Naproti tomu Německo mělo na místě pouhých 28 nočních stíhačů Messerschmitt Bf 110, takže bylo nemožné se ubránit. V Drážďanech nakonec zemřelo ještě o pár tisíc lidí víc než v Berlíně a opět to nejvíce odnesli civilisté.

O tom, že se budou bombardovat německá města, rozhodlo britské velení se souhlasem USA už 25. ledna 1945, když si velení leteckých sil vytipovalo hned několik německých cílů, kam budou směřovány nálety. Kromě Berlína a Drážďan bylo v plánu zaútočit například na Lipsko, Poznaň, Vratislav, Saskou Kamenici, Magdeburk, Halle nebo Erfurt. Nicméně jako první byl na mušce samozřejmě Berlín jakožto hlavní město nacistů.

Britský letecký maršál Sir Charles Portal tvrdil, že těžké bombardéry nejsou pro bombardování měst vhodné kvůli civilistům, a že by bylo mnohem lepší je využít k bombardování strategických podniků typu rafinerie nebo továrny. Britský premiér Winston Churchill mu na to odpověděl, že je zásadnější zničit velká města na východě třetí říše, čímž naženou Němcům hrůzu.

Den po bombardování Berlína se navíc odehrála takzvaná Jaltská konference, na níž se sešli zástupci SSSR, USA a Velké Británie - tedy Stalin, Roosevelt a Churchill. Ti se během týdenní konference s krycím názvem Argonaut dohodli na tom, jak se bude v budoucnosti vyvíjet situace v Evropě. Zároveň zde byla podepsána i takzvaná Deklarace o svobodné Evropě, což znamenalo, že se vítězové války zavázali k tomu nechat v osvobozených státech proběhnout svobodné volby. Mocnosti navíc chtěly řešit i ekonomické a politické problémy států, které byly obsazeny nacisty. Na této konferenci se navíc státy dohodly o založení Organizace spojených národů (OSN), čímž rovněž chtěly zabránit dalším válkám v budoucnosti. Neméně důležitým bodem byla i demilitarizace a odzbrojení Německa. V rámci této schůze vzniklo i mnoho tajných dohod, o kterých se občané dozvídali až v následujících letech.

Celkově bylo bombardování Německa velmi ničivé a drahé, a to v hodnotě peněžní i kulturní. Není divu, že se stalo terčem kritiky z mnoha stran. Podle některých historiků se totiž jednalo o nespravedlivý útok, který byl primárně zaměřený na civilní obyvatelstvo. A není se čemu divit, že v Německu během těchto náletů zemřelo přes půl milionu lidí. Výbuchy bomb navíc ničily domy, historické památky a živobytí běžných civilistů. Na druhou stranu nesmíme zapomínat na to, že to bylo právě Německo, kdo způsobil a vyvolal 2. světovou válku, a pak navíc postupně obsadilo většinu Evropy i kus Asie a Afriky.

Podobné články

Doporučujeme

Další články