Carl Friedrich Goerdeler měl nahradit Hitlera, po nepovedeném atentátu čekal na opozičního politika provaz
Vyhledávání

Muž, který měl stát v čele Třetí říše: Po nepovedeném atentátu čekal na opozičního politika Goerdelera provaz

Zdroj: By Bundesarchiv, Bild 151-58-16 / CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0 de, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=5337578

Atentát na Adolfa Hitlera, který se odehrál 20. července 1944, je z pohledu historie považován za jeden z nejlépe připravených a nejvíce ambiciózních ze všech nepovedených pokusů. Kdyby se tehdy povedl, stal by se německý politik Carl Friedrich Goerdeler po Hitlerovi novým říšským kancléřem. To se mu ale nepovedlo, a proto byl nakonec dopaden a později popraven oběšením v berlínské věznici Plötzensee.

Martin Miko
Martin Miko 2.2.2021, 14:15

Nepovedený atentát ho stál život

Před 76 lety byl popraven v berlínské věznici Plötzensee německý konzervativní politik za Německou národně lidovou stranu DNVP, státní úředník a zároveň aktivní Hitlerův odpůrce Carl Friedrich Goerdeler. Ten se narodil 31. července 1884 a od útlého věku se zajímal o politiku. Od roku 1920 působil jako starosta Královce a o 10 let později se mu podařilo zvítězit ve volbách a stát se primátorem Lipska. Tuto funkci vykonával společně s pozicí říšského komisaře pro dozor nad ceninami.

Goerdeler patřil k velkým důvěrníkům Roberta Bosche, který byl velice vlivným a bohatým podnikatelem. Za vše mluví jeho koncert elektrotechnických výrobků Bosch. Mezi jeho dalšími vlivnými přáteli byl i předseda dozorčí rady chemické společnosti IG Farben. Důkazem o tom, že politici a vlivní podnikatelé drželi odjakživa spolu, bylo i to, že byl blízkým přítelem rodiny Kruppových. Dynastie německých průmyslníků Krupp byla známá už v 19. století výrobou oceli a zbraní. To vše hrálo Goerdelerovi do karet.

Goerdeler zároveň patřil k předním osobnostem, které bojovaly proti nacismu, i když byl na začátku tehdejší „nové vlny“ velkým příznivcem NSDAP. Přesto se jeho celoživotní politické názory nesly v duchu konzervatismu. Do Hitlerovy strany nechtěl vstoupit kvůli své náboženské oddanosti a především kvůli rasistickým náladám, jež se ve straně objevovaly. Na základě toho se před válkou stal velkým odpůrcem nacismu. Zlomovým okamžikem pro něj byl listopad roku 1936, když byl zničen židovský památník v Lipsku. Od té doby začal upozorňovat veřejnost na nebezpečí nacismu. V roce 1937 musel vzhledem k okolnostem odejít částečně z politického života a začal se věnovat odboji. Byl v kontaktu s opozičními vojáky a začal vymýšlet, jak se nejlépe zbavit Hitlera. Zatímco vojenský odboj tehdy požadoval atentát, on byl přesvědčený, že to půjde i jinak. Jenže časem se ukázalo, že ne.

Před válkou pracoval pro firmu Bosch v roli poradce, a díky svým schopnostem se častokrát dostal pracovně i do zahraničí. Postupně se na cestách pokoušel varovat některé zahraniční politiky před agresivními praktikami Hitlera. Dokonce varoval i Winstona Churchilla. Jenže marně.

Od 16. července 1944 byl plně přesvědčen o tom, že je zapotřebí zavraždit Adolfa Hitlera, a proto začal připravovat atentát. Ten měli 20. července zosnovat organizovaní odpůrci nacistického režimu. Celý atentát provedl plukovník Claus Schenk von Stauffenberg, ale bohužel z něj Hitler vyšel jen s lehkým zraněním. Připravená nálož byla naneštěstí poloviční než bylo v plánu, takže místo dvou kilogramů plastické trhaviny vybuchl jen jeden. I díky tomu se německému diktátorovi podařilo přežít. Goerdeler v plánu neúspěšného atentátu působil nepřímo, ale jeho účast byla naprosto zřejmá. Navíc počítal s tím, že pokud Hitler zemře, stane se z něj nový říšský kancléř. V plánu bylo totiž provést rychlý státní převrat a vyhlásit v Německu vytvoření nové vlády, která by zahájila mírové jednání s USA a Velkou Británií.

Po nevydařeném plánu byl bohužel 12. srpna 1944 Goerdeler dopaden a zatčen společně s dalšími osmi členy jeho rodiny. Poté byli poslaní do koncentračního tábora. 2. února 1945 byl nakonec popraven oběšením.

Podobné články

Doporučujeme

Další články