Když se koncem 19. století francouzští kolonizátoři pokusili ovládnout západoafrické království Dahome, čekalo je nemilé překvapení. Střetli se totiž s elitní jednotkou neohrožených Amazonek, které byly mnohem lépe vycvičené než jejich vojáci. Zní to jako zápletka z filmu, ale toto je realita.
Nebezpečné Amazonky
Říkalo se, že Dahomejské Amazonky bojovaly s neuvěřitelnou statečností a naprosto beze strachu. Svůj život zasvětily králi, což znamenalo, že nemohly mít vztahy s muži ani děti. Některé z nich byly vyzbrojené puškami, zatímco jiné používaly mačety, o kterých se tvrdilo, že jsou tak ostré, že dokázaly rozpůlit nepřítele.
Počet Dahomejských Amazonek se obvykle pohyboval kolem tří tisíc. Veřejnost je znala jako Mino (matky) a Ahosi (královy manželky). Tyto ženy, které král nepovažoval za dostatečně atraktivní pro manželské povinnosti, byly vybrány do jeho služby. I když se za krále musely provdat, zůstaly panny. V polovině 19. století tvořily tyto bojovnice až čtyřicet procent královské armády. Byly rozděleny do různých sborů podle zbraní, které používaly – palné zbraně, ruční zbraně a dělostřelectvo. Každý sbor měl svou velitelku, specifické uniformy a tradice. Nebyly to divoké ženy, ale profesionální vojenské jednotky.
V Evropě si díky své vysoké profesionalitě Dahomejské Amazonky vysloužily přezdívku Černá Sparta, podle slavného státu ze starého Řecka. Každá žena musela projít náročným výcvikem. Král Gezo například přikázal, aby potenciální rekrutky přelezly zeď pokrytou ostrými hroty. Pokud uspěly, prokázaly tím, že se nebojí bolesti. Dalším testem bylo přežití v lese po určitou dobu bez jakýchkoli zásob.
Jednou z nejdrsnějších zkoušek bylo zabíjení vězňů. Jeden francouzský důstojník v roce 1889 vyprávěl, jak dívka jménem Nanisca s naprostým klidem přistoupila ke spoutanému muži a bleskově mu nožem oddělila hlavu od těla, poté jazykem slízala krev ze zbraně. Ženy, které úspěšně prošly všemi těmito tvrdými testy, si pak mohly užívat luxusu a přízně krále. Nikdo se jim nesměl postavit do cesty, a kdo jim neuhnul, zemřel.
Po roce 1890 začala sláva Dahomejských Amazonek postupně upadat. Francouzi získali výkonnější pušky a do zajetí padla i zmíněná krvavá Nanisca. I po dobytí Dahome se však ženy nevzdaly. Skrývaly se mezi zajatkyněmi a v noci podřezávaly hrdla důstojníkům. Francouzi byli natolik vyděšení, že dahomejským ženám navždy zakázali sloužit v armádě. Nawi, poslední členka elitní královské ochranky, údajně zemřela až v roce 1979 ve věku přes 100 let.
Zdroje informací:
Allthatsinteresting.com: Meet the Dahomey Amazons, the fearless all-female army that once dominated west Africa
https://www.britannica.com/topic/Dahomey-women-warriors
https://www.nationalgeographic.com/history/article/the-true-story-of-the-women-warriors-of-dahomey
Podobné články
Doporučujeme
Jan Fiedler
