Světoznámá Socha Svobody je s výškou 93 metrů (včetně podstavce) pravděpodobně tím nejsignifikantnějším architektonickým symbolem v Americe, stejně tak impozantní socha Krista Spasitele v Riu de Janeiru o výšce 38 metrů s podstavcem. Oproti gigantické indické chloubě se však jedná o jakési skulpturní liliputy. Tamější Socha Jednoty totiž dosahuje výšky neuvěřitelných 240 metrů, což z ní činí nejvyšší sochu světa.
Socha Jednoty
Socha Jednoty ležící v indickém státě Gudžarát je s přehledem nejvyšší sochou světa – s 58 metrů dlouhým podstavcem měří do výšky neuvěřitelných 240 metrů, což je čtyřikrát víc než Petřínská rozhledna v Praze. I bez podstavce je se svými 182 metry skoro dvakrát vyšší než Socha Svobody na podstavci, přičemž kdyby oba monumenty stály vedle sebe, římská bohyně Libertas by svou pochodní mohla indického politika Patéla, kterého socha znázorňuje, podrbat nanejvýš na lýtku.
Již zmíněná socha Krista Spasitele by se zase nemohla podívat ani přes okraj úctyhodně vysokého podstavce, který je mimochodem stejně vysoký jako Petřínská rozhledna, tedy 58 metrů. Jak již bylo řečeno, gigantická socha ztělesňuje indického politika Sardára Vallabhbháího Patéla, jednoho z nejvýznamnějších představitelů indického hnutí za nezávislost a rovněž prvního vicepremiéra Indie.
Patél žil v letech 1875 až 1950 a je jedním z otců zakladatelů samostatné Indické republiky. Celé jméno zní Vallabhbháí Patél, přičemž přídomek Sardár znamená v hindštině „šéf“ nebo „hlavní“. Inspirován byl zejména myšlenkami nenásilné politiky Mahátma Gándhího, načež se začal politicky angažovat a nenásilně revolucionovat celou Indii. Na vlivu zpočátku získával primárně v Gudžarátu, kde byla také příhodně postavena právě Socha Jednoty.
25 tisíc tun oceli
Socha leží na řece Narmada v kolonii Kevadiya a vyhlíží na přehradu Sardar Sarovar sto kilometrů jihovýchodně od města Vadodara. Projekt byl poprvé oznámen v roce 2010 a samotná stavba začala v říjnu roku 2013. Zastřešena byla indickou společností Larsen&Toubro s celkovými stavebními náklady v hodnotě 422 milionů amerických dolarů (přes 9 miliard korun). Více než půlku zaplatila vláda státu Gudžarát, zbytek částky šel z federálních peněz a od soukromých dárců.
O architektonický návrh se postaral indický sochař Ram V. Sutar, na stavbě se podílelo přibližně tři tisíce dělníků. Socha byla inaugurována indickým premiérem Narendrou Modim dne 31. října roku 2018, v den 143. výročí narození Vallabhbháího Patéla. Materiálem sochy je železobeton, ocel a bronz – jen na plášť sochy bylo použito dvanáct tisíc bronzových plátů o hmotnosti 1850 tun. Celková čísla jsou ovšem mnohem závratnější. Socha je zkonstruována z 3550 tun bronzu, přičemž vnitřek kolosu tvoří 180 tisíc metrů krychlových betonu a 25 tisíc tun oceli.
Socha místo pitné vody ?
Uvnitř sochy je dokonce „ukryta“ vyhlídková galerie, která se nachází na úrovni hrudi bronzového Patéla a dokáže pojmout přibližně 200 návštěvníků. Socha je konstruována tak, aby dokázala odolat i velice silnému zemětřesení o síle 6,5 stupně Richterovy škály či větru o rychlosti 180 kilometrů za hodinu. Vláda, která značnou část stavby zafinancovala, si od monumentu mimo jiné slibuje silný turistický zájem, který by pomohl místní ekonomice. Tento záměr byl však pochopitelně zmařen pandemií covidu-19, která turismus ve světě doslova zmrazila.
Stavba sochy byla však rovněž doprovázena hlasitou kritikou, která často hovořila o bezmyšlenkovitém plýtvání. Hlavním argumentem byla skutečnost, že zatímco místní obyvatelé trpí nedostatkem škol, nemocnic, a dokonce i pitné vody, vláda financuje astronomickými částkami výstavbu gigantické sochy. „Kdyby byl Sardár Patél naživu, nikdy by s vybudováním takové sochy za tolik peněz nesouhlasil,“ zaznívalo z úst kritiků. I přes tyto okolnosti se ale jedná o nezpochybnitelně nejvyšší sochu světa, která o úctyhodných 54 metrů předčila do té doby nejvyšší sochu Čung-jüan ta-fu nedaleko čínského města Pching, jež znázorňuje Buddhu.
Zdroj: StatueOfUnity, Epochaplus, Deník, Wikipedia
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
