fb pixel
Vyhledávání

Cirkusy v Česku pomalu končí. Kde se vlastně vzaly a co chodili očumovat naši předci?

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

V současnosti u nás pomalu, ale jistě ubývá cirkusových práv na chov a drezúru zvěře. Zanedlouho už v Česku šelmu pobíhat po stanu neuvidíme. Každý má Facebook, takže na to má každý názor. My jen dodáme, že drezúra nebezpečných zvířat a cirkusy obecně mají bohatou historii složenou různých formátů. Pojďme se na nějaké podívat…

Jan Studnička
Jan Studnička 25.2.2020, 12:33

Roma victor!

Je tomu přesně 450 let, co Pražené poprvé spatřili živého lva a slona. Císař Maxmilián II. tehdá pořádal na Staroměstském náměstí několikadenní exotický spektákl se zvířaty, šašky, rekonstrukcí artušovských legend a podobnými srandami. Jako obvykle ale bylo Česko asi 1700 let za mainstreamem. Show s divokými zvířaty se totiž pořádaly už ve starověkém Římě.

Ostatně slovo “cirkus” se pro místo extrémního představení ujalo dost možná kvůli Circu Maximu. Tam se pořádaly převážně atletické soutěže a jiné sportovní akce, ale představení se zvířaty probíhala po celém impériu. A to v absurdních počtech. Když jste si zakoupili lístky do arény, mohli jste být svědkem takových výjevů jako “30 legionářů proti stovce lvů” a podobně. Císař Commodus, který ve filmu umřel rukou Russella Crowa, například při jedné příležitosti ze své vyvýšené věžičky lukem zastřelil sto medvědů. Ale nejenom zvířata měla v aréně těžký úděl. Kdepak. Občas byla zvěř naopak nástrojem zákona. Třeba při popravě vězňů sežráním tygry nebo lvy.

To se ale bavíme o obřích představeních u nějaké příležitosti. U běžných menších show byly střety gladiátorů se zvířaty přísně secvičeny, aby u toho nemusel nikdo umřít.

S pádem římské říše se na tuhle zábavu trochu zapomnělo. A i když se ještě měla vrátit, už nikdy ne takhle brutálně a takhle ve velkém.

Tygr nedělá haf, Azore!

Během středověku občas někdo drandil po okolí se psem, na kterého namaloval pruhy, protože slyšel od někoho, kdo slyšel od někoho, že "za horami něco takového prý kdysi žilo". Občas se uspořádalo něco velkého, jako už zmíněná show císaře Maxmiliána, ale to, že první slon se ukázal v Praze až ve druhé polovině 16. století, vám řekne dost.

První “moderní” cirkusy se začaly objevovat až koncem 18. století. Bývalý důstojník britské kavalerie Philip Astley si založil místo, kde ukazoval koňské triky. Nebyl první člověk, který ty triky vymyslel a ani nebyl první, kdo si za jejich ukázku nechával platit, ale byl první, který pro to zřídil speciální místo. Přihodil pár zvířat a klauny a bylo vymalováno.

Během 19. století se formoval cirkus tak, jak ho známe. Cylindry, lvi, hadí ženy, artisté, sloni a takové to podivné kouzlo, které ta banda má… Ale to nebylo to jediné, co se v cirkusech objevovalo a na co chodívali brejlit naši předci.

Mimořádně populární byly v 19. století takzvané freakshows. Panoptika, ve kterých vystupovaly a vystavovaly se “hříčky přírody”. Vousaté ženy, třírucí lidé, zohyzdění nebožáci, člověk, který uměl vyprdět populární písně… Těžko říct, co je nechutnější, jestli samotná show nebo to, že něco takového existovalo. Vystupující většinou neměli jinou možnost, než táhnout se svou show dál, protože běžná společnost by je nikdy nepřijala. A dost často museli trpět příšerné podmínky.

Ještě bizarnější jsou ale takzvaná lidská ZOO. Některé mírnější formy lidských ZOO se udržely až do 50. let 20. století. Buď šlo o nebohé domorodce, které Evropani nebo Američané zatáhli do uzavřených “autentických” vesniček a nechali je dělat “autentické” věci. Nebo to byl cynický projekt, kde se do autentické vesničky o víkendu posadil indián nebo černoch, který jinak přes týden chodil do práce a předváděl divocha.

Horší bylo, že občas se indiáni doopravdy zavírali do klecí. Třeba pygmej Ota Benga takhle musel hnít v ZOO uprostřed Central Parku do roku 1906. Před jeho klecí byl nápis CHYBĚJÍCÍ ČLÁNEK. Protože tenkrát se docela rozšířeně věřilo, že řada černých lidí jsou předchozí vývojové stádium bílých lidí.

Otu nechávali majitelé ZOO bojovat s orangutany a spát na hliněné zemi. Nakonec byl propuštěn díky nátlaku afroamerické komunity. Celá věc na něm ale zanechala šrámy a o deset let později ve svých dvaatřiceti letech si Ota prohnal kulku hlavou.

Konec cirkusů v Čechách...

Neříkáme, že dnešní cirkusy drží v klecích lidi jiných ras, jen s ohledem na ohromné masakry v antických arénách, na trýznění lidí v panopticích, na natírané psy a na lidská ZOO… s ohledem na to je fajn si říct, že jenom proto, že něco funguje dlouho, ještě neznamená, že by to tak mělo zůstat na pořád.

U cirkusů to evidentně platilo vždycky.

Podobné články

Doporučujeme

Další články