Čínská ekonomika dostala tvrdý zásah. Zaznamenala nejtvrdší propad za čtyřicet let – G.cz
Vyhledávání

Čínská ekonomika dostala tvrdý zásah. Zaznamenala nejtvrdší propad za čtyřicet let

+ DALŠÍCH 5 FOTEK + DALŠÍCH 6 FOTEK

Tvrdá opatření, kterými Čína bojovala proti pandemii koronaviru, tvrdě dolehla na zemi a její nekonečně rostoucí ekonomika zažila masivní propad. Největší od sedmdesátých let. Na vině jsou zastavené provozy, nedostatek kupní síly i neochota zahraničí se zemí obchodovat.

Jan Studnička
Jan Studnička 17.4.2020, 16:19

Zásah, potopeno

Od roku 1976, tedy od posledních let krvavé kulturní revoluce, nedostala nikdy čínská ekonomika takový zásah jako letos začátkem roku. Koncem sedmdesátých a začátkem osmdesátých let nastartovala Říše středu raketový ekonomický růst ohromnými financemi investovanými do infrastruktury, průmyslu, ale i ochotou kašlat na ochranu životního prostředí. Nekonečný růst byl klíčem ekonomického i politického úspěchu moderní Číny.

Jenomže pak si Číňané uvařili z luskouna vývar, který zabil už skoro sto padesát tisíc lidí a další tisíce denně přibývají. A Čínu pochopitelně virus zasáhl jako první. Těžce. Země byla nucena zastavit hromadu provozů, uvalit karanténu na celý stát a na některé oblasti dokonce velice přísnou a tvrdě vymáhanou karanténu. A jako první taky Čína pociťuje ekonomické následky boje s virem.

Oproti loňskému prvnímu čtvrtletí, tedy lednu až březnu, se čínská ekonomika zmenšila o 6,8 %. A přestože hlavním důvodem pro tenhle výrazný otřes je epidemie nemoci COVID19, dílčích důvodů je hned několik.

Zavírání továren a přísná epidemiologická opatření mají samozřejmě lví podíl. Nastalo hromadné propouštění a spoustu rodin přišlo příjmy, takže trpí i menší podnikatelé, majitelé obchodů, kulturní zařízení a podobně. Provozovatelé se shodují, že za desítky let jsou tohle nejnižší tržby, které pamatují. Kvůli pokračujícím opatření ale trpí třeba i dopravci, kteří museli výrazně omezit svou přepravní kapacitu. Export taky trpí, protože jednak jsou přísné restrikce nejenom na čínských hranicích, ale hlavně výrazně klesl zájem o čínské zboží.

Někeří výrobci se pokouší rychle přeorientovat na nově vzniklé trhy, ohromné sweatshopy přešly z šití plavek na pyžama a podobně, ale tahle lokální řešení neřeší větší problém. Tak velký problém, že je vidět i z vesmíru, mimochodem. Podle společnosti SpaceKnows, která jako první přišla s tím, že nad notoricky zamořenou severní Čínou kleslo znečištění, je v provozu zhruba polovina podniků.

List The New York Times upozorňuje i na to, že v Číně je velice běžná vzájemná finanční pomoc mezi přáteli a širší rodinou, ale vzhledem k tomu, kolik lidí přišlo o práci a kolik peněz mezi lidmi chybí, všechny tyhle pojistky padají taky.

Nedůvěryhodné zdroje

Peking teď stojí před úkolem s nastalou situací něco udělat, ale nikdo si není přesně jistý, jak by teď měla čínská vláda postupovat. Od roku 2008, kdy se Číně podařilo ekonomiku v podstatě okamžitě restartovat, se situace výrazně proměnila. Finanční zájmy i požadavky země jsou nyní komplexnější, navíc vláda nemá kvůli extenzivní politice mohutných zahraničních půjček finanční rezervy, které by mohla napumpovat do obyvatelstva. Velké množství gigantických a alespoň částečně státních podniků je v dluhu.

Důležité je i to, že pravý rozsah finanční krize v Číně nikdo nezná. Lidová republika přitvrdila na cenzorních opatření, západní novináři jsou sledováni a před pár dny jich Čína celkem vysoký počet vyhostila ze země.

Pravý rozsah škod je tedy předmětem debaty odborníků a ukáže ho pravděpodobně i čas. Stejně jako roli Číny v restartu globální ekonomiky, až se s virem vypořádá zbytek světových hráčů.

Podobné články

Doporučujeme

Další články