1) Barokní klenot z dílny legend

Současný chrám svatého Cyrila a Metoděje stojí na rohu Resslovy ulice a ulice Na Zderaze. Na místě se před jeho výstavbou měl nacházet nejprve malý kostelík vystavěný za knížete Bořivoje v 9. století a následně pak kostel zasvěcený svatému Petrovi a Pavlovi, který byl zničen během husitských válek. Barokní kostel se začal stavět v roce 1730. V té době zde již byl augustiniánský konvent s domovem pro staré kněží.

kost4.jpg

Barokní chrám sv. Cyrila a Metoděje má za sebou pohnutou minulost. Nachází se ve zrušeném kostele sv. Karla Boromejského, který byl málem zbourán a nalezli zde svou smrt výsadkáři, kteří zabili Reinharda Heydricha. (Foto: wikipedia.com)

Staviteli kostela byli nejprve Pavel Ignác Bayer a Kristián Spannbruker. Současnou podobu mu ale vtiskl legendární barokní architekt Kilián Ignác Dientzenhofer, autor například Lorety nebo Invalidovny. Stavbu Dientzenhofer dokončil v roce 1740 a kostel byl zasvěcen patronu nemocných a trpících svatému Karlu Boromejskému. I nadále zde bylo útočiště pro přestárlé a umírající kněží. Jejich pohřebištěm pak byla krypta, v níž zahynuli i o 202 let později výsadkáři, kteří se zde ukrývali po atentátu na Heydricha.

2) Zrušení kostela a nové využití

Kostel sv. Karla Boromejského měl co do aktivního užívání jakožto sakrální stavby krátký život. V rámci reforem Josefa II. bylo pouhých 43 let po jeho otevření rozhodnuto, že bude zrušen. Duchovní se přesunuli do okolních kostelů, o nemocné staré kněží, kteří zde byli v péči, se musel postarat někdo jiný. Většina vnitřního vybavení chrámu byla rozprodána. Hlavní oltář kupříkladu skončil v kostele v Kozmicích na Berounsku. Budova kostela začala sloužit jako vojenský sklad a malá kasárna. V druhé polovině 19. století pak byla budova užívána Českou technikou jako České technologické centrum.

kost3.jpg

Kostel na obraze Václava Jansy z konce 19. století. Tehdy byl jako bývalý kostel sv. Karla Boromejského používán pro účely výuky technických oborů a jako sklad. (Foto: wikipedia.com)

Zvažovalo se, že by interiér byl přestavěn, aby mohl sloužit jako aula pro studium matematiky, na realizaci ale nedošlo. Koncem 19. století docházelo k terénním úpravám Resslovy ulice, tehdy ještě známé jako Nad Hurtem. Kostel měl původně být srovnán se zemí, zachránilo ho to, že projektanti se domnívali, že celý kostel je dílem Kiliána Ignáce Dientzenhofera a ne že jím byl jen dostavěn. Ve finále tak došlo k tomu, že úroveň ulice byla snížena a dveře kostela se tak ocitly nad její úrovní a musela být přistavěna teráska se schody a zábradlím. I dříve podzemní krypta je nyní nad úrovní chodníku.

3) Obnova kostela jako pravoslavného chrámu

Chátrající a vybrakovaný kostel se dočkal znovuzrození za první republiky. V roce 1921 docílil biskup Gorazd založení České pravoslavné církve a začal s hledáním vhodného sídelního kostela. V roce 1933 propůjčila rada ministrů pravoslavné eparchii (diecézi) rozpadající se budovu bývalého kostela sv. Karla Boromejského. Podmínkou užívání bylo, že pravoslavná církev musela vlastním nákladem zabezpečit rekonstrukci budovy a zaplatit i četné stavební úpravy jak exteriéru, tak interiéru kostela.

kost2.jpg

Kněz Matěj Pavlík, který jako biskup přijal jméno Gorazd, se zasloužil o obnovu kostela jako pravoslavného chrámu. Zároveň pomohl parašutistům, což ho stálo život. Za svou oběť byl svatořečen. (Foto: wikipedia.com)

Jako pravoslavný chrám byl kostel znovuvysvěcen 28. září 1935 s tím, že jeho patrony se stali svatí věrozvěsti Cyril a Metoděj. Jejich ostatky jsou spolu s ostatky pravoslavných světců sv. Averka a sv. Arsenije uloženy pod novým hlavním oltářem. Prvním farářem byl otec Petr Kauer a jeho asistentem byl Vladimír Petřek. Po smrti otce Kauera byl farářem jmenován v roce 1938 Václav Čikl. Byl to právě asistent otce Kauera Vladimír Petřek, který spolu s předsedou sboru starších pravoslavné církve Janem Sonnevendem poskytli ve spolupráci s odbojáři v chrámu útočiště a úkryt výsadkářům.

4) Místo, kde hrdinové nalezli smrt

Cyrilometodějský chrám měl být pro parašutisty jen dočasným úkrytem. Bohužel ale díky zradě výsadkáře Karla Čurdy byl úkryt odhalen a kostel se stal místem, kde českoslovenští hrdinové položili své životy v boji za milovanou vlast. 18. června 1942 byl kostel obklíčen více než 700 příslušníky SS. Během přestřelky uvnitř chrámu byli zastřeleni tři z výsadkářů ukrývajících se v kostele. Když nacisté zjistili, že zbývající čtveřice mužů se ukrývá v kryptě, pokoušeli se ji vytopit či parašutisty vyhnat kouřem. Obojí ale neúspěšně. Parašutisté bránili kryptu několik hodin do doby, než jim zbývala každému poslední kulka. Tu si nechali sami pro sebe a raději zvolili smrt, než aby padli do rukou nacistů.

kost1.jpg

Obléhání kostela 18. června 1942. Parašutisty se z krypty nepodařilo ani vykouřit ani kryptu vyplavit. Nakonec se sami poslední kulkou zastřelili. (Foto: wikipedia.com)

Představený pravoslavné církve biskup Gorazd (vlastním jménem Matěj Pavlík) se pokoušel zastavit nacistické násilnosti a represálie po atentátu na Heydricha. Nabídl vlastní oběť s tím, že na sebe vezme veškerou vinu za pomoc parašutistům a nechá se nacisty klidně i popravit, jen když bude ukončen teror na civilním obyvatelstvu. Snaha biskupa Gorazda se ale nesetkala s úspěchem. Byl zatčen a spolu s Čiklem, Sonnevendem a Petřekem popraven zastřelením. Nacisté zároveň vydali nařízení, kterým zrušili pravoslavnou církev, její majetek byl zabaven a kněží posláni na nucené práce.

5) Znovuobnovený kostel i muzeum

Bezprostředně po válce byl poničený kostel navrácen hrstce přeživších pravoslavných křesťanů. Ti začali pracovat na jeho obnově. První bohoslužba se zde konala 13. června 1945 na nádvoří před kostelem, samotný chrám byl znovuvysvěcen v roce 1947. Zároveň byl byt umučeného kostelníka Václava Ornesta přebudován na památní kapli biskupa Gorazda. Ten byl v roce 1987 za své činy svatořečen. V současnosti kostel opět slouží pravoslavné církvi k pravidelným bohoslužbám.

kost.jpg

Pamětní deska u okénka do krypty. Nejen ona, ale i díry po kulkách jsou připomínkou toho, k čemu zde došlo. (Foto: wikipedia.com)

Kromě úlohy sakrální plní chrám sv. Cyrila a Metoděje hlavně jako památník obětí heydrichiády a padlých parašutistů. Na zdi kostela u okénka do krypty, které stále nese stopy po kulkách, je umístěna pamětní deska se jmény parašutistů a osob popravených po zátahu SS. Kryptu zdobí busty parašutistů a je navštěvovaným pietním místem připomínajícím hořký konec hrdinů. Kostel byl z tohoto důvodu jmenován i místem česko-německého smíření. V den výročí smrti parašutistů se zde konají pravidelné pietní akce a bohoslužby za výsadkáře, církevní hodnostáře a další osoby, které jim v boji s nacismem pomáhali.

Zde si můžete připomenout atentát na Heydricha, který spáchali hrdinové, kteří následně zemřeli v cyrilometodějském chrámu.