Svatá Marie
Bohdan Sláma si naložil ošemetné téma a natočil Krajinu ve stínu, černobílý přepis těch kapitol učebnic dějepisu, jež většinou chybí nebo jsou jen velmi hrubě načrtnuté. Jakkoliv formálně nezáživný se jeho historický snímek o životě v pohraničí těsně před, během a po druhé světové válce může zdát, slouží mu ke cti, že se rozhodl zpracovat problematiku divokých odsunů i kolaboranství, kterým se jiní čeští filmaři důsledně vyhýbají. Sláma měl velmi šťastnou ruku při výběru herečky Marie Veberové do hlavní role. Svěřil ji zkušené, ale dosud především divadelní herečce Magdaleně Borové.
Magdalena Borová má něžně půvabný obličej, který dokáže vyzařovat moudrost a vnitřní mravní sílu. Hodí se přesně do rolí sice laskavých, ale když na to přijde tvrdých „matek rodu“. Takových, jež si nenechají nic líbit a do poslední chvíle bojují za to, co považují za správné. Kde je něha, tam musí být i pevnost přesvědčení a sebevědomí. Je to taková ta ryze ženská síla, již Borová umí nejen zahrát, ale přímo z ní vyzařuje. A právě taková je i Marie Veberová. Jako jediná ze všech figur ve Slámově filmu nekolísá, jako tmel drží pohromadě zbytky morálky svých sousedů a snímek táhne až do hořkého konce.
Právě na ní Krajina ve stínu vedle závažného tématu stojí a na ni se spoléhá. Za svůj výkon už byla Borová oceněna Cenou ČFK a dá se předpokládat, že si 6. března odnese i Českého lva. Ačkoliv všechny herečky podaly jistě zajímavé výkony, žádná z jejích konkurentek mezi nominovanými nezvládla uhrát tolik, co Borová v Krajině.
Holka z divadla
Magdalena Borová se narodila do divadelní rodiny; jejími rodiči jsou herečka Milena Šajdková a herec Hanuš Bor. Po otci Borová zdědila i židovské kořeny, možná proto jí byla tematika Krajiny ve stínu tolik blízká, když podala tak dechberoucí výkon. „Po tátovi jsem Židovka, jeho maminka přežila koncentrák, tatínek bojoval, zbytek rodiny vyletěl komínem. A přestože nikdo z rodiny nepraktikuje, židovství v sobě silně cítím, Starý zákon ve mně rezonuje,“ svěřila se v roce 2015 v rozhovoru pro Divadelní noviny.
Dětství a dospívání strávila na Liberecku, po maturitě se napoprvé dostala na DAMU, kde se učila herectví například u Borise Rösnera. A hned po škole získala angažmá v Národním divadle. „Vím, že je pro některé herce nepřijatelné jít hned po škole rovnou do Národního, ale mně se to přihodilo tak nějak samo,“ řekla k tomu Divadelním novinám. Byl to asi osud, protože herečka podle vlastních slov preferuje klasické kusy.
První filmovou šanci jí dal režisér Vladimír Morávek, když ji obsadil do role Ireny v komedii Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště. Hrála ji pak i ve volném pokračování, jinak se ale Borová před kamerou objevovala spíše v menších partech či epizodních rolích v seriálech, například ve snímku Já, Olga Hepnarová , či v pořadech Strážmistr Topinka a Zrádci. Veberová je pro ni první filmovou hlavní rolí.