Během posledních několika dní opět eskalovalo napětí mezi Izraelem a Palestinou. V různých částech zejména jižního a středního Izraele se v pondělí a úterý rozezvučely sirény, když Hamas vypálil z Pásma Gazy na území Izraele stovky raket. Izrael na útoky odpověděl bombovými nálety. Historicky je stát Izrael s Československem blízce spjat, neboť se naše země v poválečném období významně zasadila o jeho vznik. Především izraelská armáda byla Československu v počátku vděčná za výcvikové experty, dodávky zbraní a stíhací letadla, která jsme přes embargo ze strany OSN jako jediný stát do Izraele dodávali.
Izraelsko-palestinské napětí
Oblast Blízkého východu je dlouhodobě jednou z nejnapjatějších oblastí, zejména pak okolí státu Izrael a Pásmo Gazy. Nutno říci, že od 50. let minulého století se situace nijak závratně nezměnila. Arabové z okolních arabských států své židovské sousedy v lásce nechovají, naopak to platí jakbysmet.
Izraeli však nelze upřít neskutečnou cílevědomost při budování vlastního státu a při jeho houževnaté obraně. Stát Izrael vznikl 14. května roku 1948 (zanedlouho to bude 73 let od založení) po kruté druhé světové válce, během které si židovské obyvatelstvo prožilo peklo na zemi. Z krve obětí druhé světové války vznikl židovský stát na Blízkém východě a krví svých nových občanů tvrdě bránil v prvních několika letech svou nezávislost v obklopení arabských států.
Československo u vzniku Izraele
Právě při vzniku Izraele sehrálo jednu z hlavních rolí také Československo, především pak podporou nově utvořené izraelské armády, jež se zformovala z vojenské organizace Hagana a militantních skupin Irgun a Lechi. Vzniklé Izraelské obranné síly (Israel Defense Forces, IDF) si hned v počátku musely poradit s několika válečnými konflikty, aby stát Izrael uhájil svou čerstvou existenci.
Izraelské obranné síly se potýkaly hned s několika problémy. Zaprvé, válčily na několika frontách, proti Libanonu a Sýrii na severu, Jordánsku a Iráku na východě, Egyptu na jihu a proti palestinským územím napříč celou oblastí. Zadruhé, vojákům chyběl výcvik, zbraně, stroje… vlastně všechno co je potřeba k vedení války. Většinou disponovaly staršími zbraněmi, které organizace Hagana získávala různými způsoby prostřednictvím jednotlivých konfliktů. Například letectvo používalo opravené vraky britských letounů z druhé světové války či menší civilní letadla uzpůsobená boji. A zde přichází na řadu Československo.
„Považuji zřízení židovského státu v Palestině za jediné možné a spravedlivé řešení světové židovské otázky vůbec. Proto kdykoli se mi naskytne příležitost, budu pomáhat vždy k jeho uskutečnění,“ zaznělo z úst prezidenta Edvarda Beneše roku 1946. A tak by se i dala shrnout nálada vůči vzniku Izraele v poválečném Československu. Československo bylo především tranzitním státem pro židovské obyvatele z různých koutů Evropy. Jednalo se například o židovské přesídlence z Maďarska, Rumunska či Polska. Napříč celým naším politickým spektrem byla izraelská situace viděna víceméně jednomyslně – a Izrael si přátelství s Československem v padesátých letech také náležitě považoval.
Izraelská armáda
Československo se angažovalo také při vzniku izraelské armády. V první řadě je asi potřeba zmínit Izraelské vojenské letectvo, kde Československo sehrálo snad největší roli. Letectvo bylo založeno ihned po vyhlášení izraelské nezávislosti v roce 1948. Jak již bylo řečeno, zpočátku fungovalo na základě sesbíraných civilních letounů a starších válečných kusů. Československo se však rozhodlo izraelskému letectvu pomoci, a to jako jediný stát – v té době totiž bylo vůči novému židovskému státu ze strany OSN uvaleno embargo. V Československu byli jako piloti a letečtí mechanici cvičeni židovští dobrovolníci. Nejdůležitější však byla dodávka lepších vojenských letounů, kterých byl v Izraeli nedostatek. Československo poskytlo 62 kusů stíhacích letounů Supermarine Spitfire LF Mk IXE a 25 kusů stíhaček Avia S-199. Letouny byly do Izraele dopraveny přes Jugoslávii. Nutno podotknout, že v současnosti patří izraelské letectvo k nejlepším a nejefektivnějším vzdušným armádám na světě.
Druhou složkou československé pomoci byla dodávka zbraní. Československo poskytlo Izraeli jak zbraně československé výroby, tak ty německé, které získalo ze skladů nacistické armády z období Protektorátu. Jednalo se o kvalitní zbraně, jež v té době Izrael opravdu potřeboval a vhledem k uvalenému embargu nenacházel cestu, jak by se k nim mohl dostat. Jedna z prvních větších smluv zahrnovala dodávku 200 německých kulometů MG 34, 4500 pušek P 18 a přes 50 milionů nábojů. Do října 1948 bylo do Izraele dodáno 5 515 kulometů MG 34 s 10 000 nábojovými pásy, 34 500 pušek P 18, 10 000 bajonetů vz. 24, 900 těžkých kulometů vz. 37 a 500 pistolí vz. 27. Dále pak 500 lehkých kulometů vz. 26, 12 samopalů ZK 383, 10 poloautomatických pušek ZK 420 a kolem 110 milionů kusů střeliva.
V současnosti patří Izraelská armáda k těm nejlepším vojenským uskupením na světě. Je to zapříčiněno především obrovskými finančními prostředky, pohotovou modernizací, výcvikem a výrobní soběstačností. V Izraeli trvá povinná vojenská služba pro muže 36 měsíců a pro ženy 22 až 36 měsíců, čímž se zásadně odlišuje od většiny států. Značnou část armádní výbavy si vyrábí Izrael sám, často se jedná o utajované postupy a materiály, které si sám vyvinul specificky pro izraelské prostředí. Lze zmínit například bojové tanky Merkava, samopaly Uzi, pistole Desert Eagle, útočné pušky Galil či hi-tech zbrojní systémy. K tomu všemu je potřeba obrovské množství financí, což je také důvodem, proč Izrael armádě vyčleňuje přes 7 % celkového HDP. Izrael to má prostě v krvi. Mimochodem, na obrázku v úvodu článku lze spatřit u stíhačky Avia S-199 sedmého prezidenta Izraele Ezera Weizmana, tehdy jednoho z pilotů izraelského letectva. Izraelská armáda aktuálně v těchto ohledech nemá v oblasti Blízkého východu konkurenci – a to i díky československé pomoci v samotném počátku.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
