fb pixel
Vyhledávání

7 důvodů, proč lézt na filmový Everest

Příští týden se v kinech objeví film, který nezahřeje. Epické drama Everest o jednom z největších neštěstí na nejvyšší velehoře, která houstnoucím zástupům "turistů" ukázala v roce 1996 svou drsnou tvář.

Václav Rybář
Václav Rybář 19.9.2015, 10:55

1. Protože tam je

Proč na Everest lezete? Protože tam je. Slavná Malloryho hláška ve filmu zazní, ale jedině s úctou. Snímek ve svém úvodu oslavuje šéfy expedic, Roba Halla a Scotta Fischera, ale zároveň kritizuje tlačenice v základním táboře, fronty na ledopádech, závratné ceny kyslíkových lahví. Z Everestu se prostě v devadesátkách stával byznys a díky inzerátům si zbohatlíci začali myslet, že osmitisícovku v pohodě vylezou a slezou. A právě proto má technicky relativně nezáludná hora v posledních letech tolik obětí.

2. Podle skutečných událostí

V roce 1996 ale turistický boom v Himalájích teprve začínal. Žebříky a lana výstup zjednodušily, ale nezajistily dobré počasí nebo pokoj od lavin. Vylézt a hlavně slézt z Everestu bylo pořád o život, zvlášť kvůli pro mnohé pomalejší adaptaci organismu. Snímek vcelku věrně popisuje tragické události obou horolezeckých výprav, které se 10. května vydaly na vrchol společně. Co se tam opravdu stalo? Můžete si přečíst knihy od přeživších, každý z nich napsal jednu, ačkoliv ta nejslavnější je od Jona Krakauera, tehdy redaktora časopisu Outside. Ve filmu ho hraje Michael Kelly (House of Cards), ale za zmínku stojí i zbytek obsazení - Jason Clarke, Jake Gyllenhaal, Josh Brolin, Sam Worthington, Keira Knightley. Většinu z nich pod mohutnými plnovousy (to samozřejmě neplatí pro Keiru) ani nepoznáte, ale horolezce jim uvěříte poměrně snadno. Hlavním hrdinou a záporákem v jedné osobě je ale nejvyšší osmitisícovka.

3. Hora v hlavní roli

Režisér Baltasar Kormákur se do Hollywoodu proklestil z Islandu. A jeho syrový styl se k Everestu hodí. Voyeuristicky krouží kolem hory kamerou na helikoptéře, v makrozáběrech se mazlí se sněhem a v některých momentech si spolu s horou brousí zuby na nic netušící lezce. Everest tu připomíná hororového zabijáka, který jen čeká na první chybu svých budoucích obětí. Chce je stáhnout do propasti, přivinout do své ledové náruče. Tohle není veselý film o happyendech, ostatně zmrzlé mrtvoly svých předchůdců nacházejí hrdinové už po cestě nahoru. Tehdy ještě netuší, že se k nim někteří připojí.

4. Obr v obřím kině

Everest je rozhodně film, který chcete vidět v kině. Nejlépe v IMAXu, kde vás všechny živly dokonale obklopí. Malá blikající bedýnka (jakkoliv máte třeba metrovou úhlopříčku) prostě nedovede ten pocit nahradit. Zvlášť v závěru, když se na Everestu rozpoutá velká bouře, se v kině instinktivně schoulíte do klubíčka a budete litovat, že jste svůj North Face nechali ve skříni.

5. Žádní rambové

Obsazení filmu je jeho spásou. Ano, hlavní hvězdou je hora, ale bez dobrých herců by se jednoduchý děj bez hollywoodských kudrlinek nepovedlo oživit. Nikdo tu s nikým potají nespí, nikdo tu nikoho zázrakem nezachrání, nejsou tu vznosné projevy, kliky na poslední chvíli... zároveň to ale není dokument a herci dovedou i na malém prostoru své postavy dobře definovat a divákovi "osladit", aby jim během krizovek alespoň trochu fandil. Pokud chcete akční adrenalin, podívejte se na Vertical Limit. Everest je spíš pokornou poctou padlým a připomínkou toho, že s horou se nevyplatí špásovat.

6. Žádné slečinky

Zároveň je třeba dodat, že tu postavy rozhodně nejsou z cukru. Když už někdo padne za oběť, je to kombinace vysílení, smůly, nedostatku kyslíku a brutálního náklepu od jedné z největších bouřek, co se kdy přes Everest přehnaly. Většina z účastníků byli zkušení horolezci s několika osmitisícovkami na kontě, včetně K2. Jenže kombinace lidského pochybení a vrtkavé přírody umí být smrtonosná i pro ty největší z borců. Divákům, kteří si události onoho roku nepamatují, doporučujeme negooglovat. Připravili byste se o napětí, které je klíčovou součástí snímku.

7. Husí kůže až na zadku

A právě to napětí v závěru spolu s úžasnými záběry himalájských obrů tenhle film naplňuje emocemi. Posledních třicet minut je regulérní horor, kdy se zásahem vyšší moci pokazí snad úplně všechno. A vy v tu chvíli už budete dostatečně citově investovaní, abyste fandili, báli se a možná se i rozhodli, že ten výlet na Mont Blanc zas o pár let odložíte.

V Ivanově článku se ale dozvíte, že Nepál je jinak docela fajn.

Podobné články

Doporučujeme

Další články